ANGÍNA

• Vytisknout

Trápí Vás angína a chcete se skutečně uzdravit?

Angína je většinou označována za onemocnění bakteriálního původu, které způsobuje nejčastěji některá bakterie z rodu Streptococcus (Streptococcus pyogenes, Streptococcus pneumoniae) nebo Stafylococcus (Staphylococcus aureus), ale nezřídka se setkáme s původcem virovým (herpetické viry, virus Epstain-Baarové), ba dokonce mykotickým (u lidí léčených imunosupresivy, či nemocných AIDS).

Kromě krčních mandlí, které jsou pokryty lymfatickou tkání a mají za úkol chránit organismus proti proniknutí infekce z potravy nebo vzduchu, postihuje také nejbližší okolí, kterým je kořen jazyka a přilehlá část hltanu.

Je to velice běžné onemocnění, neboť je přenosné kapénkovou infekcí, šířící se vzduchem. Inkubační doba (tzn. čas od nakažení po vypuknutí prvních příznaků) se pohybuje mezi jedním až třemi dny.

Tato nemoc je v současnosti poměrně snadno léčitelná, avšak pokud není léčba zahájena, může mít velice závažné následky, které se mohou projevit dokonce až po několika letech.

V minulosti, před tím než byla vynalezena antibiotika, nebylo toto onemocnění sice tak časté jako dnes, ale komplikace byly o to závažnější. U těchto osob totiž nezřídka docházelo k revmatické horečce, která postihuje srdce a klouby.

Rizikové faktory angíny

Tato nemoc velice často napadá osoby s oslabeným imunitním systém, především děti školního věku, které bývají infikováni nejčastěji svými spolužáky, rodiči nebo jinými osobami v jejich okolí.

Člověk, který má ve svém organismu skryty choroboplodné zárodky angíny nemusí mít žádné projevy tohoto onemocnění, ale i přesto je tzv. bacilonosičem. To znamená, že i když u něho samotného nemoc nepropukla, může přenést infekci na někoho jiného, u koho se projevit může. Proto se angíně nevyhnou ani dospělí a staří lidé.

Zda u nás onemocnění propukne nebo ne, závisí na naší obranyschopnosti a na agresivitě a množství přítomné bakterie (viru, aj.).

Streptokoky jsou mnohdy v organismu přítomny, aniž by mu škodily, avšak jen do té doby než dojde k jeho vyčerpání. Nejvyšší riziko vzniku bývá v chladných měsících, nejčastěji na podzim, a v období náhlých klimatických změn.

Na vině může být i psychický a fyzický stres.

Prevence angíny

Účinné očkování proti angíně dosud neexistuje, a tak je jedinou účinnou prevencí zvyšování vlastní imunity. Měli bychom tedy dbát na dostatek odpočinku, pitného režimu a kvalitní stravu s optimálním množstvím vitamínů a minerálů.

Příznaky a projevy angíny

Propuknutí prvních příznaků je často spojené s nepříjemným škrábáním v krku, potížemi s polykáním a ucpaným nosem.

Nemocní mají velké obtíže s příjmem potravy, neboť je pro ně velice bolestivý.

Mezi hlavní příznaky angíny patří stále se zvětšující bolest v krku, která je přítomna především při polykání, ale i zívání a může vystřelovat do uší.

Součástí může být i horečka nad 38°C, či zvýšená teplota a zimnice, ale tento příznak se vůbec objevit nemusí.

Typické je zarudnutí patra a zduření mandlí, na nichž se objevují malé bílé tečky (hnisavé čepy).

Poté nastává také zvětšení (zduření) mízních uzlin v nejbližším okolí (pod dolní čelistí a před ušima).

U malých dětí se mohou objevit i těžkosti s dýcháním, bolesti břicha a zvracení.

Při pohledu do krku nemocného si můžeme povšimnout žlutobílého či šedobílého povlaku na mandlích.

Chronická tonzilitida se projevuje zápachem z úst, pocitem tlaku v mandlích a cizího tělesa v krku. Není tak dobře rozpoznatelná jako akutní forma, neboť nález nebývá tak snadno rozlišitelný od normálního stavu.
Pokud máte některé z těchto příznaků, je bezesporu nutné navštívit lékaře. Přechozená angína může totiž způsobit mnoho komplikací, viz níže.

Jak si mohu pomoci sám

Nejlepší pomocí je včasné vyhledání lékaře.

Komplikace angíny  

Jednou z nejzávažnějších komplikací je revmatická horečka (febris rheumatica). Jedná se o celkové zánětlivé onemocnění, postihující pojivovou tkáň různých orgánů. Nejčastěji poškozuje velké a střední klouby, srdce, cévy a nervový systém, přičemž nejzávažnější je postižení srdce, které způsobuje chlopenní vady a následný šelest.

Toto autoimunitní onemocnění je v přímé souvislosti s prodělanou infekcí, u přecitlivělých jedinců vznikají autoprotilátky proti vlastním tkáním. Objevuje se 3-4 týdny po prodělané angíně a mezi její symptomy patří horečka (až 40°C), bolesti a otoky kloubů, výjimečně až oběhové selhání.

Ustupuje většinou do dvou týdnů, ale má sklon k častým opakováním. Léčba zahrnuje klid na lůžku, užívání nesteroidních antirevmatik, analgetik (proti bolesti) a antipyretik (proti horečce).

Nejčastější komplikací je rozšíření zánětu do okolí krčních mandlí, při němž se může objevit ve tkáni hltanu váček naplněný hnisem (hnisavý absces). Obvykle je provázen jednostrannou, silnou bolestí, která rychle narůstá a výrazně omezuje polykání, a otokem. Nemocný naklání hlavu na postiženou stranu a je mu špatně rozumět. Kvůli snížené pohyblivosti dolní čelisti je pro něj obtížná srozumitelná artikulace, která se projevuje tzv. huhňáním. Toto nebezpečné ložisko musí být po odhalení chirurgicky odstraněno.

Nezřídka se po přechozené angíně můžeme setkat s náhlým postižením ledvin. Největší nebezpečí hrozí u dětí, kdy může dojít až k jejich selhání. To znamená, že ledviny ztrácí schopnost vylučování odpadních látek a vody. Ty se v organismu zadržují, a tak vznikají v těle otoky. Akutní selhání je navíc doprovázeno bledou barvou kůže, vysokým krevním tlakem, pocitem na zvracení, či zvracením. Pokud by se toto selhání ponechalo bez léčby, vedlo by k městnavému selhání srdce, otoku plic, poruchám srdečního rytmu, křečím až bezvědomí.

Zdroj: www.vitalion.cz