Infarkt myokardu

Popis infarktu myokardu

Akutní infarkt myokardu (AIM) je jednou z akutních forem ischemické choroby srdeční. Obecně můžeme říci, že ischemická choroba je takové onemocnění, při kterém dochází k ucpání cévy sraženinou  – trombem, embolem – například v dolních končetinách (žilní trombóza dolní končetiny), plicích (embolie plic), srdce (různé formy ischemické choroby srdeční) a mozku (například cévní mozková příhoda).

Důsledkem ucpání cévy nemůže protékat okysličená krev a tím vyživovat příslušnou tkáň nejdůležitější živinou – kyslíkem. Tímto procesem dojde k odumření tkáně, která pak nemůže správně pracovat dle své specializace.

Stejné je to i u infarktu myokardu. Srdce, jeden z nejdůležitějších orgánů, si můžeme představit jako svazek cév vycházejících z pumpy. Pokud se jedna ze srdečních (koronárních) tepen ucpe, nejčastěji již zmiňovanou sraženinou, dojde k částečnému nebo úplnému omezení průtoku krve. Srdeční tkáň v postižené oblasti nemá dostatek kyslíku a odumírá (ischémie) – vzniká infarkt myokardu.

Nejčastěji k AIM dochází v levé komoře srdce.

U 95% případů předchází AIM kornatění srdečních tepen (tzv. koronární ateroskleróza - zmenšení průsvitu tepny, kdy se na její stěnu přichycují malé sraženinky, ty tvoří tuk a další látky, které se postupem času úplně uzavřou). Obecně můžeme popsat mechanismus vzniku AIM v tomto sledu událostí: ateroskleróza (není podmínkou) - uzavření srdeční tepny – nedostatek kyslíku v tkáni – odumření tkáně (ischémie) – ztráta kontrakce srdeční svaloviny – bolest – snížení průtoku okysličené krve celým tělem (hypotenze) – až zastavení srdce - smrt.

Infarkt myokardu se rozděluje podle postižení stěny srdeční. Toto rozdělení určuje však lékař podle křivky EKG (elektrokardi­ogram). Prvním typem je transmurální AIM, při kterém je postižena stěna srdce v celé své šířce. Při netrasmurálním AIM je postižena pouze její část.

Ze statistik vyplývá, že více případů AIM se vyskytuje u mužů. Dalším faktorem je věk nad 50 let, ale ani to již není podmínkou. Stále častěji je možno zaznamenat AIM u mladého člověka (od 25ti let), který je vystavován častému stresu a nesprávné životosprávě. I přes velký vývoj lékařské péče, diagnostiky a zkoumání tohoto onemocnění, je úmrtnost okolo 25%.

Rizikové faktory infarktu myokardu

Rizikové faktory můžeme rozdělit na neovlivnitelné a ovlivnitelné.

Mezi neovlivnitelné faktory se řadí věk, pohlaví a rodinné dispozice. Jak je zmíněno výše, riziko je vyšší u mužů a u pacientů nad 50 let. Dále u lidí, u kterých se v rodině vyskytl infarkt, ischemická choroba srdeční, koronární ateroskleróza či srdeční vady. Není podmínkou, že pokud splňujete některý z těchto bodů, že se u Vás AIM vyskytne, ale měli byste snažit této chorobě předcházet.

Ovlivnit můžete hlavně svůj životní styl. Mezi hlavní ovlivnitelné faktory řadíme: obezitu, kouření, stres a sedavý způsob života. Tyto faktory spolu velmi úzce souvisí a dávají za vznik procesům, které mohou způsobit AIM.

U 90% lidí trpících obezitou je zvýšená hladina cholesterolu (hypercholeste­rolémie), která způsobuje zužování cév (sklerotizace – ukládání tuku na stěnu cévy).

Dále s obezitou úzce souvisí i vysoký tlak (hypertenze), který je dalším rizikovým faktorem pro AIM.

Sedavé zaměstnání či málo sportovní aktivity opět ovlivňuje celkové procesy ve Vašem těle.

Měli byste se vyhýbat stresovým situacím a celkové stresové zátěži, při které dochází k vyplavování hormonu adrenalinu. Ten má celou řadu účinků, ale také způsobuje křečové stahy (spasmy), kterými se může ze stěny uvolnit nahromaděný tuk a jinou cévu ucpat, nebo může sám tento stah způsobit AIM.

Jako další rizikové faktory je možné uvést prodělaná nebo stávající onemocnění jako je cukrovka (diabetes mellitus), AIM, angina pectoris či jiná forma ischemické choroby srdeční, vysoký krevní tlak (hypertenze), vysoká hladina cholesterolu (hypercholeste­rolémie).

Prevence infarktu myokardu

Prevenci infarktu myokardu rozdělujeme na primární a sekundární.

Primární prevencí se myslí ovlivnění rizikových faktorů, zvláště u pacientů s větší pravděpodobností vzniku tohoto onemocnění (muži, nad 50 let, rodinné dispozice atd.). Snížení váhy u obézních lidí, léčba vysokého krevního tlaku, vysoké hladiny cholesterolu. Udržování fyzické aktivity – u lidí nad 50 let se často doporučuje jízda na kole. Přestat kouřit – je zjištěno, že již po roce od poslední cigarety je riziko sníženo! Snažit se zvládat stresové situace a vyhýbat se jim.

Sekundární prevence nastává již po prodělaném prvním infarktu, jelikož je velmi pravděpodobné že nastane další. Někteří lidé mohou mít za sebou i sedm infarktů, ale nikdy se neví, kdy přijde ten poslední! Proto je potřeba docházet na pravidelné kontroly k lékaři a držet se jejich nařízení.

Doporučuje se ihned přestat kouřit – úmrtnost u pacientů, kteří přestanou kouřit je dvakrát nižší. Dále se dbá na snížení váhy, kdy se omezují hlavně živočišné tuky a zvyšuje se podíl ovoce a zeleniny ve stravě.

A následně se dbá na farmakologickou prevenci, kdy se užívají antiagregancia a antikoagulancia (léky, které působí proti srážlivosti – nejčastěji užívaný je Anopyrin – snižují riziko dalšího infarktu nebo smrti o 25%), betablokátory (působí na vysoký krevní tlak a vysokou tepovou frekvenci), hypolipidemika (léky na snížení hladiny cholesterolu – během pěti let klesá riziko smrti o 30%) a další dle zdravotního stavu pacienta.

Lékař stanoví i důležitou fyzickou aktivitu ve vhodné míře dle stavu – rehabilitace, aerobní cvičení, jízdu na kole atd.

(Pozn.: Denní užívání léků obsahujících kyselinu acetylsalicylovou – např.: Aspirin, Anopyrin, Acylpyrin – nezabrání vzniku infarktu myokardu, používá se jako sekundární prevence a při kardiovaskulárních potížích a vždy se o jeho užívání poraďte s lékařem!!!)

Příznaky a projevy infarktu myokardu

Příznaky vždy dělíme na dvě skupiny – subjektivní (stav, který popisuje pacient) a objektivní (stav, zjišťovaný přístroji a lékařem). Infarkt myokardu má velmi charakteristické příznaky v obou skupinách. Výjimečně je infarkt bez příznaků.

Na pohled je nemocný bledý až prošedlý (nedostatkem kyslíku v oběhu), silně opocený, dušný (hlavně u postižení levé komory srdeční) a drží se rukou na hrudní kosti.

Pacient udává intenzivní bodavou bolest až pálení za hrudní kostí (stenokardie), kterou lokalizuje pěstí nebo dlani – nikdy pouze prstem. Tato bolest může zasahovat až do zad, rukou (nejčastěji levé), čelisti, horní části břicha. Bolest je stejná v každé poloze, při nádechu i výdechu a trvá déle než 20 minut. Bolest neustupuje po podání nitroglycerinu a vzniká převážně v klidu (odlišení od anginy pectoris).

Dále se objevuje nevolnost, zvracení, zmatenost, někdy i agresivita. Pacient pociťuje úzkost a strach ze smrti, zvláště při velké dušnosti.

Objektivní příznaky se určí po příjezdu záchranné služby či v nemocnici natočením EKG. Na křivce EKG je přítomna charakteristická Paardeho vlna, kterou na křivce EKG vidíme i rok po infarktu – díky ní můžeme určit i toto onemocnění bez příznaků. V laboratoři se po odebrání krve zjišťuje zvýšená sedimentace, leukocyty (bílé krvinky) a srdeční enzymy.

Léčba infarktu myokardu

Akutní infarkt myokardu je nejčastější výzvou k výjezdu záchranné služby, jelikož se v 70% vyskytuje mimo zdravotnické zařízení.

Již po příjezdu záchranné služby začíná prvotní léčba. Po změření krevního tlaku, tepové frekvence, natočení EKG a po určení, že jde o infarkt myokardu následuje farmakologická léčba a příprava na rychlý transport do nemocnice. Po celou dobu se monitorují základní životní funkce, zajistí se žilní vstup (periferní žilní kanyla – nejčastěji na rukou v oblasti loketní jamky) pro podávání potřebných léků.

Do farmakoterapie řadíme analgosedaci (zmírnění bolesti a uklidnění pacienta – Fentanyl, Morphin, Diazepam), antiagregaci a antikoagulaci (zastavení nárůstu či rozpuštění trombu – Heparin, Anopyrin, Aspirin) a další dle stavu. Podávání kyslíku kyslíkovou maskou.

Po těchto základních úkonech se pacient urychleně transportuje do nemocnice na koronární jednotku či jednotku intenzivní péče (JIP) za stálého monitorování životních funkcí, jelikož hrozí přechod pacienta do šokového stavu až náhlá zástava srdce.

V nemocnici se pokračuje v monitorování stavu pacienta, kyslíkové terapii, farmakoterapii a musí být dodržován absolutní klid na lůžku. Po odeznění bolestí na hrudi se začíná s postupnou rehabilitací a sekundární prevencí popsanou výše.

Při těžkém infarktu či komplikací může nastat chirurgická léčba koronární angioplastikou (tzv. PTCA = v oblasti třísel se do stehenní tepny zavede trubička (katetr) na konci s balónkem do srdeční tepny, kde se balónek nafoukne, zde se nechá působit, po zákroku zůstane céva opět roztažená) nebo by-pass (můžeme se si to představit jako objížďka postižené tepny, kdy se propojí aorta – hlavní tepna v těle – a jiná srdeční tepna).

Jak si mohu pomoci sám

Tuto otázku si můžeme položit z třech pohledů. Před onemocněním infarktu myokardu, první pomocí při jeho vzniku a postupy při léčbě po onemocnění.
V první řadě je důležité snažit se vyvarovat již zmíněným rizikovým faktorům a tím snížit pravděpodobnost propuknutí onemocnění.

Pokud máte podezření, že u Vás infarkt probíhá či jste nablízku osobě, která má charakteristické příznaky, neváhejte zavolat záchrannou službu (155 nebo 112).

Postiženou osobu usaďte do polosedu, uvolněte jí stahující oblečení z oblasti krku (například límeček od košile). Nedovolte osobě přílišný pohyb, jelikož každá aktivita vyžaduje zvýšení spotřeby kyslíku, kterého v tuto chvíli má nedostatek.

Pokud máte po ruce tabletu Aspirinu (Acylpyrinu, Anopyrinu) dejte ji cucat postiženému, než dorazí zdravotnická pomoc. Vždy pozor, zda osoba není alergická na kyselinu acetylsalicylovou, kterou obsahují. Tyto léky mají protisrážlivé účinky, které mohou (ale nemusí ze 40% - dle typu AIM) zapůsobit jako rychlá první pomoc.

Do příjezdu zdravotníků hlídejte postiženého, zda dýchá, má puls a neupadá do šokového stavu. Při těžkém infarktu může velmi rychle přejít do šoku, ze kterého je jedním krokem od bezvědomí a možné zástavy srdce. Po příjezdu lékaře popište sled probíhajících událostí.

Pokud jste již infarkt prodělali, je důležité se držet pokynů lékaře. Tyto pokyny jsou sekundární prevencí (popsáno výše) před vznikem dalšího infarktu myokardu.

Komplikace infarktu myokardu

Komplikací, které mohou nastat je celá řada, záleží na daném stavu pacienta. Čím více je postižena levá komora, tím méně získávají plíce okysličenou krev a může nastat otok plic (plicní edém).

Změnou činnosti srdeční svaloviny může dojít k život ohrožujícím arytmiím.

Tkáň po infarktu se hojí vazivovou jizvou, která se může vyboulit (aneurysma) tlakem proudící krve.

Srdeční tkáň může prasknout (ruptura srdce). Krev se vylévá do osrdečníku (vazivový obal srdce, perikard), kde srdce postupně utlačuje, až dojde k srdeční zástavě.

 

Zdroj: www.vitalion.cz

Nové a aktualizované články

  • Absces

    Popis abscesu Jestliže do tkáně proniknou cizorodé mikroorganismy, tělo, respektive imunitní systém, na jejich přítomnost reaguje Číst dál
  • Achondroplázie

    Popis achondroplázi­e Význam slova achondroplázie pochází z řečtiny. Znamená to nedostatečný vývoj chrupavky. Nevypovídá však nic o podstatě Číst dál
  • Frekvenční terapie

    Obsah: JAK FUNGUJE FREKVENČNÍ TERAPIE HISTORIE FREKVENČNÍ TERAPIE POUŽITÍ FREKVENČNÍ TERAPIE JAK PROBÍHÁ TERAPIE? DÉLKA TERAPIE Číst dál
  • Frekvenční terapie - pomoc k trvalému zdraví

    Chcete vyřešit příčinu svých zdravotních potíží a dosáhnout rychlé úlevy? Máte zdravotní potíže, kterých se nemůžete Číst dál
  • Hulda Regehr Clark

    Hulda Regehr Clark, Ph.D, N.D. (Naturopathic Doctor) studovala biologii na Saskatchewanské Univerzitě v Kanadě. Po absolutoriu Číst dál
  • Příznaky nemocí

    A   abnormální žízeň afty agresivita akné alkoholové okénko anémie apatie aura   B   bezvědomí Číst dál
  • Royal Raymond Rife

    Royal Raymond Rife byl špičkový vědec a mikrobiolog, který vyvinul optický mikroskop, poskytující zvětšení a rozlišení které Číst dál
  • Zkouška 1

    hjxxkxkxkxkxkkxkxkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkk nhuhuhnjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjuh Číst dál
  • 1