Lymfedém

Popis lymfedému

Lymfedém je vleklé onemocnění projevující se otokem. Vzniká jako následek špatné funkce lymfatického (neboli mízního) systému, při které dochází ke hromadění tekutiny (lymfy, mízy) ve tkáních.

Lymfatický systém

Každý ví, že nám v těle koluje krev. Že ji (okysličenou) vede směrem do tkání (třeba do prstu) jeden druh cév (arterie), které se ztenčují, a když jsou úplně nejtenčí, napojuje se na ně druhý druh cév (žíly), a ten vede krev zpátky přes srdce do plic.. V místě vzájemného napojení jsou stěny těchto cév tak tenké, že skrz ně může protékat tekutina.. ta vzhledem k přetlaku v cévě (hydrostatický gradient) před spojením z cév vytéká. Naopak po spojení díky onkotickému gradientu (v cévě je více bílkovin, tekutina z okolí má tendenci bílkoviny v cévě zředit) je tekutina nasávána do cévy. V tkáni tedy dochází k vylévání a sbírání tekutiny.. Tyto dva děje však nejsou v rovnováze.. Zhruba 10 % tekutiny v prostoru kolem spoje cév (tedy ve tkáni) zůstává.

A právě o odvod tohoto zbytku se stará soustava, o které mnoho lidí neví, a sice lymfatický systém. Jeho cévy začínají slepě ve tkáních, kde tekutinu (lymfu) nasávají. Spojují se v lymfatických uzlinách a vedou k srdci. Kousek před ním lymfu vylévají do žílami přivedené krve.

Princip lymfedému je tedy ten, že nefunguje-li správně odvod vznikajícího nadbytku tekutiny ve tkáni lymfatickým systémem, lymfa se ve tkáni hromadí a dané místo otéká.

Rozlišujeme primární a sekundární lymfedém:

Primární lymfedém

Primární lymfedém je nemoc vrozená (rozlišujeme dědičnou a nedědičnou formu). Obvykle se rozvíjí v období puberty (může však nastat i pozdější projev – po 35. roce).

Porušená funkce lymfatického systému je u primárního lymfedému zapříčiněná špatně vyvinutým lymfatickým systémem. Spouštěcím mechanismem může být úraz, infekce, přílišná zátěž, dlouhé sezení či stání.. často se manifestuje spontánně.

Otok se vyskytuje na končetinách, především na noze – na periferii (oblast prstů, kotníků..). Někdy bývá otok asymetrický, tedy na druhé končetině zcela chybí (odtud alternativní název sloní noha). Šíření primárního lymfedému probíhá proximálně (tzn. ke středu těla – na noze směrem ke kyčli, na ruce k rameni) – označuje se jako ascendentní forma.

Sekundární lymfedém

Sekundární lymfedém se může objevit v kterémkoli věku coby následek poranění lymfatického systému. Pachatelem tohoto poranění jsou nejčastěji nádory (jejich prorůstání do mízních cév, metastázy v lymfatických uzlinách), úrazy, operace při kterých se vyjímají uzliny (obvykle u operací nádorů).. Vysoké riziko rozvoje sekundárního lymfedému je u ochrnutých končetin.

Sekundární lymfedém se vyskytuje v descendentní formě, neboť maximální otok vzniká těsně pod překážkou bránící v odtoku lymfě, a šíří se distálně (na okraje končetin - prsty).

Rizikové faktory lymfedému

Rizikovým faktorem pro primární lymfedém je dědičnost.
Pro sekundární lymfedém je rizikovým faktorem nádor, radiační léčba (obojí může poškodit lymfatický systém). Dalším hlavním rizikem jsou operace s extrakcí lymfatických uzlin (typický problém žen po operaci nádoru prsu, při které se odstraňují podpažní uzliny – tyto pacientky mohou mít potíže s odtokem lymfy z paže)

Prevence lymfedému

Prevence se týká pouze sekundárního lymfedému. A to zejména u již zmíněných operací nádorů (vyjímají se přilehlé uzliny kvůli riziku, že by v nich mohly být naplavené nádorové buňky – vyjmutí lymfatických uzlin však zhoršuje činnost lymfatického systému, proto se klade důraz po těchto operacích na prevenci lymfedému pomocí vhodných masáží a cvičení)

Příznaky lymfedému, jak se lymfedém projevuje

Lymfedém se může objevit na všech místech, kde se tvoří lymfa, a může tedy dojít k porušení jejího odvodu. Nejčastější lokalitou však bývají končetiny.

První známkou lymfedému není otok, nýbrž tlak, neurčitá bolest, někdy zvýšená únava, zhoršování funkce dané končetiny.

Nepříliš časté, ale pro úspěšnost léčby velmi přínosné je odhalení nemoci v této (tzv. latentní) fázi. Ke správné diagnóze by měly lékaři přispět informace o proběhlých či aktuálních nádorových onemocněních pacienta, o operacích s odstraněním uzlin..

Běžneji je lymfedém diagnostikován až v další fázi, kdy už je přítomný otok (bledý, chladný, nebolestivý, vznikající obvykle večer, do rána mizící..) . V této fázi je úspěšnost léčení lymfedému nižší.

Často se na základě hledání příčin lymfedému objeví u pacienta nádor, který tak může být dříve a úspěšněji léčen. Toto je tedy jediná výhoda lymfedému.

Třetí stadium lymfedému se projevuje tuhým, bledým otokem, který již omezuje pacientovu hybnost v postižené oblasti. Kůže v místě otoku je ztluštělá.

Nejtěžší stadium lymfedému je označováno jako elefantiáza (končetině postižené lymfedémem se říká také sloní noha). Kůže je v tomto stádiu ztuhlá (v důsledku fibrotizace podkoží), hybnost kloubů v postižené oblasti je zcela omezena.

Léčba lymfedému

Léčba lymfedému je složitá a nevede k celkovému uzdravení pacienta. Zbrzďuje však zvětšování otoku a s tím spojené negativní fyzické i psychické pocity pacienta.

Léčba spočívá jednak v režimových opatřeních. K nim patří hlídání váhy pacienta, hygiena (péče o kůži a nehty), kosmetická péče (promašťování pokožky), nošení volného prádla, vyhýbání se dlouhému sedění či stání. Je vhodné alespoň minimálně provozovat jakýkoliv sport (pohyb je důležitý pro „rozproudění“ odvodu mízy), vyhýbat se vysokým teplotám (o tom, že teplo lymfedém zhoršuje svědčí fakt, že většinou se lymfedém manifestuje právě v létě), vyhýbat se infekcím (z nich je velmi nebezpečný erysipel - růže).. Jakékoliv podráždění či poranění kůže také není žádoucí.

Další součástí léčba jsou masáže, přístrojová lymfodrenáž a kompresivní léčba.

Masáž – provádí se velmi jemně, jedná se spíše o jakési hlazení stimulující aktivitu lymfatických cév (lymfa je však posunována periferně – směrem k okraji – se snahou, aby našla alternativní cestu k srdci)

Přístrojová lymfodrenáž – pacientovi se na postižené místo nasadí návlek s mnoha komorami, které se postupně směrem ke středu těla plní vzduchem. Tyto tlakové vlny posouvají lymfu. Existuje zde však nebezpečí nahromadění posunuté lymfy pouze v jiném místě než doposud (u drenáže z ruky to může být rameno, z nohy genitální oblast). Proto se přístrojová drenáž používá v kombinaci s ruční masáží, aby co nejvíce lymfy odteklo náhradní cestou.

Po lymfodrenáži je vždy nutné přiložit kompresivní bandáž (elastické návleky, punčochy..), která způsobí menší průtok krve danou oblastí, tedy tvoření menšího množství lymfy

Jak si mohu pomoci sám

Dodržováním změněného režimu, pohybem, častým důkladným prováděním masáží s následnou kompresí (viz léčba)

Komplikace lymfedému

Nejčastější komplikací je u lymfedému infekce. Častá jsou plísňová onemocnění, z bakteriálních infekcí je třeba zmínit erysipel (růži) a také viry mohou zaútočit na lymfedémem postižené místo (bradavice).

Další nepříjemnou komplikací, která navíc zvyšuje riziko infekce jsou píštěle.

 

Zdroj: www.vitalion.cz

Nové a aktualizované články

  • Absces

    Popis abscesu Jestliže do tkáně proniknou cizorodé mikroorganismy, tělo, respektive imunitní systém, na jejich přítomnost reaguje Číst dál
  • Achondroplázie

    Popis achondroplázi­e Význam slova achondroplázie pochází z řečtiny. Znamená to nedostatečný vývoj chrupavky. Nevypovídá však nic o podstatě Číst dál
  • Frekvenční terapie

    Obsah: PRINCIP FUNKCE HISTORIE FREKVENČNÍ METODY POUŽITÍ FREKVENČNÍ METODY JAK PROBÍHÁ TERAPIE? DÉLKA TERAPIE PŘÍSTROJE: -         Číst dál
  • Hulda Regehr Clark

    Hulda Regehr Clark, Ph.D, N.D. (Naturopathic Doctor) studovala biologii na Saskatchewanské Univerzitě v Kanadě. Po absolutoriu Číst dál
  • Příznaky nemocí

    A   abnormální žízeň afty agresivita akné alkoholové okénko anémie apatie aura   B   bezvědomí Číst dál
  • Royal Raymond Rife

    Royal Raymond Rife byl špičkový vědec a mikrobiolog, který vyvinul optický mikroskop, poskytující zvětšení a rozlišení které Číst dál
  • 1