Bércové vředy
Popis bércového vředu
Bércový vřed je chronickým a dlouhodobým onemocněním, které se často opakovaně navrací. Jeho léčba vyžaduje aktivní přístup a spolupráci nemocného, stejně jako jeho obrovskou ukázněnost a trpělivost. Bércový vřed lze definovat jako chronický defekt kůže charakterizovaný rozkladem tkáně a jejím odumřením (nekrózou). Bércové vředy mohou vznikat z žilních, tepenných či smíšených příčin.
Statistické údaje udávají, že 1 % populace trpí bércovými vředy a takto postižených pacientů přibývá s věkem (až 3,5 % obyvatel nad 65 let trpí bércovými vředy). Podmínky pro vznik vředu se většinou utváří pomalu. Příčinou vzniku bércových vředů je nejčastěji onemocnění cévního systému, žilního i tepenného. Proto odlišujeme dva základní druhy bércových vředů: tepenné a žilní (ovšem řadí se sem i vředy diabetiků, proleženiny a vředy po úrazech a při nemocech krve).
Žilní (venózní) vředy jsou nejtěžší komplikací chronické žilní nedostatečnosti (insuficience - hromadění žilní krve v dolních končetinách), což vede k hromadění tekutiny v podkoží, otoky kolem kotníků, rezavohnědému zabarvení kůže na bércích, tenčí kůži se suchými šupinkami na povrchu a ztrátě ochlupení na bércích. Vředy venózní (žilní) jsou mělké s nepravidelnými okraji a mokvají.
Vředy arteriální vznikají na podkladě onemocnění arteriálního systému dolních končetin, při zúžení nebo závěru tepen. K rozvoji dochází u starších pacientů anebo u pacientů s vysokým krevním tlakem (). Tyto vředy jsou ale nejčastěji umístněny spíše na prstech a na patě. Jsou hluboké, mají výrazné navalité okraje, často jsou kryté pevnou odumřelou tkání. Vředy se ale vyvíjí většinou postupně, nejdříve místo zarudne nebo se na něm vytvoří nehojící se stroupek, z něj potom vzniká samotný vřed.
Rizikové faktory bércového vředu
Rizikové faktory vedoucí k bércovému vředu jsou hlavně onemocnění žilního systému. Žilní onemocnění způsobují 73% všech bércových vředů. Faktory ovlivňující vznik žilního onemocnění jsou mnohé. Za všechny uvádím tyto: dědičné dispozice ke ztrátě elasticity žilní stěny, vyšší věk, proběhlý zánět v hlubokém žilním systému a větší počet těhotenství.Tím končí seznam faktorů, které nemůžeme moc ovlivnit (nebo na kterých v případě těhotenství není nic špatného).
Další část pak tvoří skupina, která je nám všem dobře známa. Jde hlavně o životní styl. Rizikovým faktorem je totiž i sedavé zaměstnání nebo dlouhé stání, nedostatek tělesného pohybu a obezita.
Prevence bércového vředu
U této nemoci je mnoho věcí, které smrtelník ovlivnit nemůže, ale je zde také hodně místa pro lidi, kteří nechtějí nechat své nohy „padnout“. Pravidelný pohyb, zdravé jídlo, dostatek tekutin a přiměřená váha významně snižují riziko vzniku bércového vředu.
Svou roli zde hraje i odpočinek, vždy když budete moci, podložte si nohy. Málokdo si uvědomuje, že tak malá plocha jako jsou nohy, nese celou váhu našeho těla.
Příznaky a projevy bércového vředu
Příznaky začínají zhoršením kvality kůže. Kůže se ztenčuje, papírovatí a vysychá nebo naopak může být prosáklá a zmokvalá. Bércové vředy se často vyvinou z malého poranění, škrábnutí nebo oděrky, která se dlouhou dobu nechce zhojit.
Pokud ale za jejich vznikem nestojí dřívější poranění, je vývoj vředu následný. Na kůži pozorujeme zarudlou skvrnku. Skvrnka se zvětšuje a ze středu osychá. Postupem času se na ní může utvořit stroupek. Stroupek praská a otvírá se rána, která zasahuje do podkoží. Pokud se do rány dostane infekce, začne silně zapáchat.
Léčba bércového vředu
Cílem léčby je odstranit příčiny, které toto onemocnění vyvolaly nebo alespoň trochu kompenzovat přidružené choroby. Bércové vředy se objevují u diabetiků, nemocných s chronickou žilní nedostatečností, nemocných s vysokým tlakem (hypertenzí), nemocní po zánětu hlubokých žil a obézních.
Při léčbě samotného bércového vředu je důležité odlehčovat končetinua minimalizovat tlak působící na poranění.
Dobře působí bandážování dolních končetin (hlavně u pacientů s poruchami funkce žil), obinadla motejte od prstů přes patu, až pod koleno.
V dnešní době se v této oblasti naskytuje několik druhů léčby, vesměs jsou založeny na stejném způsobu, jde o tzv. vlhké ošetřování ran. Použitím vhodných materiálů je na ráně vytvořeno prostředí – vlhké mikroklima, při kterém dochází k urychlení zhojení rány. Moderní krytí určená pro vlhké ošetřování ran se k ráně nepřichytí a při převazu nedochází k poškození nově vytvořené tkáně. Díky odlišným fyzikálním vlastnostem a účinkům je možné vybrat materiál odpovídající nejlépe probíhající fázi hojení. Vhodně zvolené krytí podporuje čištění vředu „odsáváním“ choroboplodných zárodků, slouží také jako ochrana rány před novými choroboplodnými zárodky a umožňuje odstranění odumřelé tkáně bez poškození tkáně nově vznikající. Krytí podporuje novotvorbu tkáně tím, že vyrovnává hladinu vlhkosti a chrání tak ránu před vysycháním. Obvaz urychluje dělení buněk, díky tomu, že udržuje ránu vlhkou a zabraňuje tak předčasné tvorbě strupu. Kromě aktivního uhlíku je možné na stejné rány použit i různé druhy hydrogelů.
V některých případech jsou však snahy lékařů i pacienta samotného marné, poškození cévního systému je tak velké, že zhojení už není možné a postižená končetina se musí amputovat. V dnešní době už ale začíná počet nutných amputací u léčených vředů klesat.
Jak si mohu pomoci sám
Sám si nemocný může pomoci pravidelným lehkým procvičováním nohou. Tím napomáhá návratu krve žílami zpět k srdci a odlehčuje tak přetíženému cévnímu řečišti. Cvičení se jmenuje Cévní Gymnastika a mělo by se provádět třikrát denně po dobu cca tří minut. Je dobré ho preventivně provozovat, pokud máte sedavé zaměstnání. Cvičení spočívá v kroužení v kotnících na obě strany, přitahování a propínání špiček a skrčování a natahování prstů u nohou.
Komplikace bércového vředu
Komplikace jsou mnohé. Přítomnost bércového vředu sebou nese mnohá rizika, hlavně proto, že nejde jen o samostatné onemocnění, ale je kombinováno s další, mnohdy velmi závažnou chorobou.
Toto oslabení organismu, spolu s otevřenou „vstupní“ branou (vředem) pro infekce a mikroorganismy různého druhu, dělá z bércového vředu vážný problém. Komplikací bývá rozvoj erysipelu – růže. Mikroorganismus – Streptokok, který ji způsobuje, se do těla dostane právě přes vřed. Po několika dnech vzniká v okolí vředu červený otok, který se dále jazykovitě šíří. Je nutné rychlé nasazení antibiotik, protože jinak hrozí rychlé rozšíření infekce do celého organismu.
Velmi silnou komplikací bércových vředů je zápach. Nejde sice o něco, co by pacienta fyzicky ohrožovalo, ale tím víc ho to může ohrozit psychicky. Mnoho nemocných se za sebe velmi stydí a snaží se vyhnout kontaktu s lidmi. Bojí se například nastoupit do městské hromadné dopravy. Moderní léčebné přístupy však umožňují řešit i tento problém.
Zdroj: www.vitalion.cz
