Migréna

 

Popis migrény

Migréna je chronickým onemocněním, charakteristickým bolestí hlavy, obvykle pouze na jedné polovině lebky. Touto civilizační nemocí trpí cca 20% žen a 6% mužů. Tito lidé sice nejsou ohroženi na životě, avšak ataky migrény jsou velmi nepříjemné a omezující.

Migréna patří k chorobám, které mají obrovský negativní dopad na kvalitu života postižených. Většina migreniků má potíže se soustředěním, učením a pracovní výkonností a často i sexuálním životem.

Záchvatovité bolesti trvají 3 – 72 hodin, přičemž rozdělujeme migrénu na 2 druhy. Migréna s aurou (20%) a migréna bez aury (80%). Aura je předzvěst, která předchází migrenózním záchvatům a je charakteristická abnormální funkcí některého smyslového orgánu. Objevují se např. poruchy zorného pole, poruchy zraku (rozmazané vidění, blikající světla, černé skvrny), čichu, sluchu, popř. mravenčení v končetinách a potíže s řečí. Aura vymizí současně s nástupem bolestí hlavy.

První záchvaty se zpravidla objevují již v dětství. Nejvíce postiženi jsou však lidé mezi 25. a 45. rokem věku, přičemž se migrenózní stavy zpravidla prodlužují až do 60. roku, kdy se intenzita i frekvence sníží, popř. úplně vymizí.

Přesná příčina migrény je neznámá. Usuzuje se, že záchvat vyvolá nějaký specifický spouštěcí faktor (únava, stres, změna životního stylu, náhlá změna klimatu, hluk, nedostatek spánku, dietní opatření, alkoholické nápoje, ale i hormonální změny), který způsobí nejdříve regionální pokles mozkového prokrvení.

Pokud je pokles výrazný, vznikne aura, v jiných případech aura nevznikne. Poté dojde k rozšíření mozkových cév (vazodilataci), přičemž se z nervových zakončení začnou uvolňovat látky (vazoaktivní aminy), které způsobují bolest a další rozšíření cév. Tyto látky jsou v krvi běžně přítomné, ale jejich koncentraci může zvýšit například konzumace určitého jídla, stres, snížení hladiny krevního cukru, atd.

Někteří lidé mají nedostatek enzymu odbourávajícího tyramin, což je látka obsažená např. v jogurtech, sýru, čokoládě, mase, červeném vínu a dalších produktech. Pokud dojde k nadměrnému nahromadění tyraminu v krvi, může tato skutečnost spustit řetězec reakcí vedoucí k migréně.

Jedním ze spouštěcích mechanismů může být přítomnost kladně nabitých iontů v ovzduší, které zvyšuje hladinu serotoninu, což opět vyvolá migrénu. Tyto ionty se vyskytují hlavně v prašném ovzduší, zakouřených prostorech a v horku.

Rizikové faktory migrény

Vzhledem k tomu, že příčina nemoci není zcela známa, jsou rizikové zejména spouštěcí faktory, které jsou vysoce specifické u každého migrenika. Spouštěcí faktory jsou dvojího druhu.

Nekontrolovatelné faktory zahrnují například menstruační cyklus, meteorologické změny počasí a další vlivy, které nemůžeme ovlivnit.

Naopak kontrolovatelné spouštěcí faktory jsou například stres, nedostatek spánku, pasivní kouření, některé druhy jídel, silné světlo, hlasité zvuky, výrazné pachy, atd., kterým je možno se vyhnout. Každý migrenik by proto měl odhalit své kontrolovatelné spoušťové faktory a snažit se jich vyvarovat v běžném životě.

Průběh migrény může také zhoršit nadužívání některých léků, zejména barbiturátů a opiátů. Mnohdy stačí k úplnému vymizení migrény pouhé vysazení hormonální antikoncepce.

Prevence migrény

Úspěšná prevence migrény prozatím neexistuje. Vědci se shodli na tom, že migréna, podobně jako mnoho jiných onemocnění, je také dědičným onemocněním. Pokud jí trpí jeden z rodičů, je 50% možnost, že se u potomka bude vyskytovat také. Ale jestliže jí trpí rodiče oba, je tato možnost až 85%.

Ke zlepšení kvality života je nutné vedení migrénového kalendáře. Do něj si migrenici zaznamenávají všechny stresující události po dobu 24 hodin před vznikem migrény a všechny potraviny, které po tu dobu jedli.

Příznaky a projevy migrény

Migréna má jako mnoho jiných onemocnění také několik fází.

1. Prodrom

Tato fáze je velice nenápadným, varovným okamžikem, předcházejícím vlastní nemoci. Obyčejně se manifestuje změnou nálady, neklidem, nervozitou, únavou, depresí, podrážděností, nechutenstvím, atd. Mnohdy jsou však tyto příznaky tak malé, že si jich migrenik ani nepovšimne.

2. Aura

Tato fáze není přítomna vždy. Týká se asi jenom 20% migreniků a trvá obvykle 5 minut až 1 hodinu.

3. Vlastní bolest hlavy

Jedná se o středně až nesnesitelně velké bolesti hlavy, které jsou většinou pulzujícího charakteru, lokalizované jednostranně, většinou v okolí oka.

Záchvat může být doprovázen zvracením a nevolností.

Tato fáze je pro migrenika tou nejobávanější a nejbolestivější. V tuto chvíli většinou vyhledává tichou, tmavou místnost.

Mezi časté příznaky migrény patří abnormální citlivost na zvukové, zrakové, čichové i dotykové podněty. Migrenici také mohou pociťovat vnitřní zmatek, ospalost, podrážděnost, závratě, výpadky zorného pole nebo dvojité vidění. Silnější migrény bývají doprovázeny i zvracením, které je typické tím, že po něm nepřichází úleva.

4. Postdrom

V této poslední fázi probíhá již zotavování a bolesti hlavy postupně odeznívají. Může trvat hodiny až dny a přítomna bývá většinou únava a nechutenství.

Diagnostika migrény

Pro toto onemocnění neexistuje objektivní test, a proto je diagnostika založena především na anamnéze. Využívá se standardizovaných dotazníků, které mají určitá kritéria. Lékař se bude ptát na frekvenci a intenzitu migrény, zda byla přítomna aura, jak dlouho trvala, jaký charakter měly bolesti hlavy, zda byly pulzující, jednostranné a zda byla přítomna nevolnost (nausea) nebo zvracení. Také je důležité doktorovi vyložit okolnosti, za kterých k migrenóznímu záchvatu došlo, a všechny příznaky, které se u Vás objevily.

Léčba migrény

Léčba migrény je dvojího charakteru.

Nemedikamentózní spočívá v odstranění spouštěcích faktorů, úpravě životního stylu, přikládání studených obkladů na čelo a zařazení relaxačních technik.

Medikamentózní léčba je založena na užívání léků několika druhů. Můžeme je rozdělit na farmaka k léčbě akutního migrenózního záchvatu (analgetika, triptany) a léky užívané průběžně, působící proti vzniku migrény (profylaktická léčba).

Migrenici by však měly užívat jen ta léčiva, která jim předepíše doktor. Mnoho lidí léčí migrénu běžnými analgetiky (Ibalgin, Aspirin, Acylpirin, Paralen, atd.), která mají jen přechodný efekt a mohou způsobit návyk, popř. vznik každodenních bolestí hlavy.

Výrazný pokrok v léčbě migrény zaznamenaly právě triptany. Mohou se užívat v podobě tablet, nosních sprejů nebo injekcí.

Pokud se migrenózní stavy vyskytují častěji než 3× za měsíc, je nutné aplikovat i profylaktickou léčbu, která má za úkol snížit počet frekvencí záchvatů. Lékař předepisuje příslušnou léčbu dle deníčku, který si migrenici osobně vedou. Zaznamenávají si do něj přesný čas a délku záchvatů, jeho intenzitu a případný vegetativní doprovod.

Jak si mohu pomoci sám

Snažte se vyhledat všechny momenty, které u Vás vyvolávají migrenózní stavy a poté se jim pokuste vyvarovat. Důležitá je změna životosprávy tzn. vyhnout se jídlům, která by mohla záchvat spustit, ale především dbát na dostatečný spánek a pravidelný denní režim. Migrenici by se také měli vyhnout např. nočním směnám, či hlučným místům.

Komplikace migrény

Jednou z komplikací může být chronická migréna neboli transformovaná migréna. V tomto případě se bolest hlavy vyskytuje po více než 15 dní v měsíci a postupně se zvyšuje frekvence záchvatů a klesá intenzita bolesti. Nevolnost, citlivost na ostré světlo a hlasitý zvuk se může a nemusí objevit.

Další obvyklou komplikací je status migrenosus. O tomto stavu mluvíme v případě, že migrenózní záchvat trvá déle než 3 dny a splňuje všechna kritéria migrény bez aury.

Může se také stát, že příznaky aury přetrvávají déle než jeden týden, anebo dojde až k migrenóznímu infarktu, kdy nastane ischemie v mozku. Je také popisováno, že migréna může spustit i epileptický záchvat. Většinou se jedná o migrénu s aurou a epileptický záchvat se objeví v průběhu migrény nebo těsně po ní.

 

Zdroj: www.vitalion.cz

Nové a aktualizované články

  • Absces

    Popis abscesu Jestliže do tkáně proniknou cizorodé mikroorganismy, tělo, respektive imunitní systém, na jejich přítomnost reaguje Číst dál
  • Achondroplázie

    Popis achondroplázi­e Význam slova achondroplázie pochází z řečtiny. Znamená to nedostatečný vývoj chrupavky. Nevypovídá však nic o podstatě Číst dál
  • Frekvenční terapie

    Obsah: PRINCIP FUNKCE HISTORIE FREKVENČNÍ METODY POUŽITÍ FREKVENČNÍ METODY JAK PROBÍHÁ TERAPIE? DÉLKA TERAPIE PŘÍSTROJE: -         Číst dál
  • Hulda Regehr Clark

    Hulda Regehr Clark, Ph.D, N.D. (Naturopathic Doctor) studovala biologii na Saskatchewanské Univerzitě v Kanadě. Po absolutoriu Číst dál
  • Příznaky nemocí

    A   abnormální žízeň afty agresivita akné alkoholové okénko anémie apatie aura   B   bezvědomí Číst dál
  • Royal Raymond Rife

    Royal Raymond Rife byl špičkový vědec a mikrobiolog, který vyvinul optický mikroskop, poskytující zvětšení a rozlišení které Číst dál
  • 1