Pásový opar
Pásový opar (herpes zoster) je kožní onemocnění způsobené stejným virem varicella zoster (DNA virem HHV-3) jako plané neštovice. Po prodělaných planých neštovicích zůstává neaktivní virus stále v těle a při oslabení organismu (při stresu, vážnější nemoci, po očkování) může dojít k jeho reaktivaci ve formě pásového oparu. Pásový opar se nejčastěji vyskytuje u starších lidí (po 50. roce), u dětí se může objevit po prodělání planých neštovic před 1. rokem. K pásovému oparu jsou náchylnější osoby s poruchami imunitního systému (atopici, imunodeficentní, infikovaní HIV), u nich může dojít při reaktivaci viru i k opětovnému průběhu planých neštovic.
Příznaky a průběh onemocnění pásovým oparem
Nejprve se objeví intenzivní bolesti krku, ramen a trupu, po několika dnech dojde na kůži k výsevu pásku tekutinou naplněných puchýřků, který bývá červený, opuchlý, svědivý a bolestivý. Puchýřky se nesmí škrabat, aby nevznikaly jizvy. Nejčastěji se pásový opar objevuje na kůži břicha, hrudi nebo zad, ale může se vyskytnout i na jiných částech těla. Podobné kožní příznaky mívá infekce virem coxsackie, pro ověření diagnózy je tedy třeba provést virologické a sérologické testy. Po 1 až 2 týdnech od výsevu puchýřky začnou splaskávat a tvořit se z nich strupy, současně začne ustupovat bolest.
U některých lidí ale mohou i poměrně silné bolesti přetrvávat i měsíce až roky od zmizení kožních projevů. Pokud se pásový opar objeví v obličeji, je zde riziko ochrnutí obličejových nervů, při výskytu oparu v oblasti očí existuje možnost poškození spojivky, rohovky, vzácně až úplné oslepnutí. Mezi další vzácné, ale závažné, komplikace pásového oparu patří vaskulopatie (postižení svalstva), meningitida, meningoencefalitida, cerebelitida (postižení mozku), myelopatie a radikulopatie (postižení nervů).
Léčba pásového oparu
Pásový opar a jeho léčba probíhá buď orálně (tabletkami) nebo nitrožilně, podáváním virostatik - nejčastěji s účinnou látkou acyclovir (Zovirax, Herpesin, Provirsan) nebo valacyclovir (Valtrex).
