Rakovina žaludku
Zkuste jiný pohled na rakovinu a její prevenci s pomocí našich specialistů...
Popis rakoviny žaludku
Karcinom žaludku patří k relativně častým nádorovým onemocněním. To znamená, že ačkoliv jeho incidence dnes mírně klesá díky zlepšení kvality výživy, hygieny a celkově životního stylu, bohužel si stále v některých zemích udržuje své přední místo mezi ostatními zhoubnými nádory.
Výskyt rakoviny žaludku se geograficky značně liší. Největší je zaznamenán v Japonsku (ročně 80 nově nemocných na 100 000 obyvatel), kde se dává do souvislosti s konzumací sushi a jinak upravovaného rybího masa. Negativní vliv hraje především konzervování ryb nakládáním do soli a uzením. V takové potravě je potom hodně kancerogenů.
Další zemí, kde bychom se s rakovinou žaludku mohli setkat častěji než jinde, je Chile. Nejnižší výskyt je naopak v USA. U nás se v posledních letech objevuje kolem 18 nových případů ročně na 100 000 obyvatel. O něco více podléhají této rakovině muži ve středním nebo vyšším věku.
Karcinom žaludku je nebezpečný především tím, že se na něj většinou přichází pozdě, neboť nepůsobí nějaké výraznější typické obtíže.
Rizikové faktory a prevence rakoviny žaludku
Vznik této rakoviny pravděpodobně není jednotný, ale podílí se na něm řada faktorů. Jedním z nich jsou již zmíněné kancerogeny v potravě, které se tvoří při uzení (nitrosaminy a nitrosamidy), dále polycyklické aromatické uhlovodíky (například benzpyren) – PAHs – obsažené jednak v cigaretovém kouři a výfukových plynech automobilů, jednak také v jakémkoliv mase, které je upraveno smažením, grilováním nebo pečením.
Je však zřejmé, že kancerogeny nejsou jediným rozhodujícím rizikovým faktorem, neboť kancerogenů v životním prostředí neustále přibývá, karcinomů žaludků nikoliv.
Dalšími „škůdci“ jsou plísně v potravinách, nadbytek soli a nedostatek čerstvé zeleniny a ovoce. Významnou roli v poklesu nádorů žaludku zajisté způsobila dostupnost právě ovoce a zeleniny s vysokým obsahem vitaminu C a dále také možnost uchovávání potravin v chladničkách nebo mrazácích, jelikož se tím zredukovalo nevhodné konzervování potravin.
Vylepšené jsou i hygienické podmínky a celková úroveň životního stylu, ale záleží samozřejmě na každém z nás, jak se budeme stravovat a obecně pečovat o své zdraví.
Co si nevybereme, jsou genetické predispozice nádorů. U rakoviny žaludku je známo hned několik genů zodpovědný za její vznik. Některé formy karcinomů jsou tak dědičné, u jiných je jen 2-3 krát zvýšená pravděpodobnost rozvoje rakoviny u příbuzných nemocného, který už tuto rakovinu má.
V současné době se prostřednictvím studií věnuje pozornost vlivu infekce Helicobacterem pylori, který působí v žaludku chronický zánět (gastritidu), jenž úzce souvisí se žaludečními (peptickými) vředy. Lidé s chronickou gastitidou tohoto typu by se měli tedy léčit (a léčba je docela snadná), aby předešli vzniku metaplazie (nahrazení žaludeční výstelky sliznice za výstelku střevní), která už je předzvěstí karcinomu.
Karcinom se může vyvinout také z některých polypů – výrůstků na sliznici žaludku, které nejsou jinak škodlivé. Pro riziko přechodu do zhoubného bujení by však měly být obzvláště větší polypy raději odstraněny. Jako poslední stojí za zmínku zajímavost, že častější výskyt rakoviny žaludku je pozorován u nositelů krevní skupiny A.
Zjednodušeně bychom to mohli shrnout, že pokud chceme dbát o prevenci rakoviny (a to nejen rakoviny žaludku), neměli bychom kouřit, pít v nadměrném množství koncentrovaný alkohol, jíst často grilované nebo smažené maso a naopak bychom měli jíst více čerstvé zeleniny a ovoce, omezit solení, jít k lékaři, když se objeví některé obtíže, i když se nám mohou jevit zdánlivě jako banální, dále užívat antibiotika a léky proti infekci Helikobakterem plyori, které nám lékař předepíše.
Příznaky a projevy rakoviny žaludku
Projevy počátečních stádií jsou většinou nevýrazné, málo naléhavé nebo znepokojující, že nepřivedou pacienta k lékaři nebo je v některých případech podcení dokonce sám lékař. Je to škoda, protože právě časný záchyt rakoviny žaludku má naději na úplné uzdravení. Takovému karcinomu se říká časný. Jeho přechod v pozdní formu může trvat i řadu let. Bohužel až potom se objevují opravdové obtíže, které pacienta nutí vyhledat lékaře.
Rakovina žaludku může tedy na sebe upozornit pouze neurčitými bolestmi v nadbřišku, pozvolnou ztrátou chuti k jídlu, pocitem na zvracení, ztrátou na váze, slabostí, únavou. Podstatné je, že tyto problémy obvykle netrvají déle než 4 měsíce.
Pokud je rakovina lokalizována v horní části žaludku – v tzv. kardii, což je místo, kde přechází jícen v žaludek, pak mají pacienti problémy s polykáním, které je někdy až bolestivé a mají pocit váznutí sousta.
Někteří nemocní mohou mít podobné obtíže jako pacienti s žaludečními vředy a to bolesti břicha nalačno s úlevou po jídle. Někdy může i samotné odlišení od peptického vředu na základě vyšetření činit lékařům nesnáze. Karcinom se totiž v některých případech vředu podobá.
Velmi nepříznivé je, pokud nemocný zvrací krev nebo se objeví krev ve stolici, která je většinou už natrávená, takže stolice je černá, mazlavá, obvykle se špatně splachuje. Je to ale velmi nespecifický příznak, protože touto stolicí se projevuje celá řada jiných, ale také závažných onemocnění trávicího traktu.
Vyšětření rakoviny žaludku
Při podezření na karcinom žaludku vás čeká pravděpodobně gastroskopické vyšetření – hadička s optikou, která se zavede přes dutinu ústní do žaludku a pomocí níž se lékař dívá, jak vypadá váš žaludek zevnitř. Také při té příležitosti odebere maličké vzorky na histologické vyšetření. Doplňujícím vyšetřením je obvykle laboratorní vyšetření krve, ultrazvuk, popřípadě rentgen a CT.
Léčba rakoviny žaludku
Naději na úplné vyléčení přináší jedině operace, kdy se odstraní velká část žaludku (většinou se neodstraňuje žaludek celý), to je ovšem možné pouze v počátečních stádiích, které, jak už víme, se málo kdy zachytí včas. Pokud se to přeci jen podaří, je nutné podstoupit operaci co nejdříve.
Někdy se operace provádí i u pokročilejších karcinomů, aby se předešlo některým komplikacím jako je například ucpání žaludku nádorem nebo krvácení. Přídatná chemoterapie je většinou diskutující, někteří odborníci ji schvalují, jiní se domnívají, že pacientům moc nepomůže a zbytečně je zatěžuje.
U značně pokročilých nádorů se zvolí některá kombinace chemoterapie, eventuelně ozařování, ale to není příliš účinné zrovna na tento druh nádoru. Chemoterapie pomáhá těmto lidem vyřešit obtíže, bohužel už však příliš neléčí samotný nádor, protože pacienti v této době mají většinou už metastázy v jiných orgánech – nejčastěji v játrech, plicích a v kostech, vzácně u žen ve vaječníku.
Zdroj: www.vitalion.cz
