Rakovina děložního čípku
Zkuste jiný pohled na rakovinu a její prevenci s pomocí našich specialistů...
Popis rakoviny děložního čípku
Nádory děložního čípku můžeme v první řadě rozdělit, stejně jako převážnou většinu nádorů na nádory benigní (čili „nezhoubné“) a maligní („zhoubné“).
Do skupiny benigních nádorů v lokalizaci čípku děložního patří tak zvaný endocervikální polyp a nejčastějším maligním nádorem je karcinom.
Histologicky je karcinomu děložního čípku dlaždicobuněčný.
Přes veškeré snahy stran gynekologie – čímž je myšlen pravidelný gynekologický screening, který zahrnuje půl roční preventivní prohlídky a následný cytologický rozbor stěru buněk z čípku – představuje dlaždicobuněčný karcinom cervixu jeden z nejzávažnějších nádorů u žen a významně se podílí na celkové mortalitě.
Jeho výskyt je častější v rozvojových zemích a to v souvislosti s mnohem menší mírou prevence a hojnějším výskytem infekcí. Tento jev se ale v současné době podstatně zlepšil. Zároveň ve výskytu tohoto typu nádoru můžeme pozorovat geografické rozdíly, protože nepoměrně častěji se s ním setkáváme v oblasti jihovýchodní Asie a Latinské Ameriky.
Než se vyvine karcinom děložního čípku, předchází tomu různě dlouhé období, v němž se pozorují prekancerózní léze (předstádia nádoru), které se nově nazývají cervikální intraepitelové léze (CIN) a dělí se do typů I – III. CIN I má riziko maligního zvratu zhruba 2 %, CIN II 5 % a CIN III až 20 %. CIN nižšího stupně mohou v několika málo procentech přejít do vyšších stupňů, mnohem častěji mohou spontánně vymizet, takže není důvod ihned propadat zbytečné panice.
Riziko zvratu v horší stupeň závisí hlavně na typu virů, které změnu vyvolaly (viz. níže – low risk vs. high risk viry). Proces zvratu a vývoje karcinomu je dlouhodobý, uvádí se rozmezí zhruba 10 – 20 let.
V etiologii toho onemocnění hrají hlavní roli lidské papilomaviry (human papiloma viruses, HPV),které se vyskytují v několika druzích (sérotypy).
Tyto viry se dělí na nízce rizikové (low risk – typy 6, 11, méně často 42 a 44, způsobují hlavně kondylomy = kožní výrůstky podobně bradavicím) a vysoce rizikové (high risk – typy 16, 18, 31, 33, méně časté 35, 39, 45, 52, 56, 58, 59). S vysoce rizikovými typy HPV jsou spjaty CIN II a III a karcinom děložního čípku.
Viry se integrují do genů buněk děložního čípku a způsobí nekontrolované buněčné množení. Ačkoliv mnoho žen je infikováno těmito viry, jen u některých se vyvine karcinom. Souvisí to hlavně s kombinací rizikových faktorů, které jsou uvedeny samostatně níže v textu.
Vyšší výskyt infekcí papilomaviry nacházíme u promiskuitních žen, u žen, které mají za sebou více porodů (multipary) a u příslušnic nižších socioekonomických skupin. Naproti tomu panny toto onemocnění prakticky nikdy nemají.
Co se týče věku, tak nejvíce postiženou skupinou jsou ženy ve věku 45 až 55 let. Bohužel věková hranice se stále snižuje, takže není výjimkou, že se s ním setkáme mnohdy i u mladších žen.
Rizikové faktory rakoviny děložního čípku
Rizikových faktorů je u toho typu onemocnění hned několik. Všechny si ale člověk většinou způsobí sám.
Protože se v podstatě jedná o sexuálně přenosnou chorobu, je nutné do popředí všech rizik zařadit velké množství sexuálních partnerů (promiskuita) – a to už je stran ženy, tak i muže! Pokud žena má jen jednoho partnera, ale s rizikovým sexuálním chováním (a to jak v současnosti, tak i v minulosti), je riziko stejně velké, jako by se tak chovala ona sama.
Dalším rizikovým faktorem je nízký věk při prvním pohlavním styku.
Jak je již popsáno výše, karcinom děložního čípku způsobují lidské papilomaviry. Pokud přetrvává jimi způsobená infekce (to znamená, že infekce není léčena, léčba je zanedbána (např. pacientka nedbá pokynů lékaře)), je opět zvýšené riziko vzniku malignity.
Celkové stavy imunodeficiencí (nedostatečné schopnosti organismu se bránit proti vnějším nepříznivým vlivům – virům, bakteriím, houbám, atd. Je oslabená vnitřní obranná bariéra organismu, která se nazývá imunitní systém) jsou dalšími v pořadí v riziku vzniku malignity.
Typicky se stav imunodeficitu vyskytuje u osob, které jsou HIV pozitivní, případně podstupují imunosupresivní léčbu, například různá jiná nádorová onemocnění).
Existuje i řada vrozených chorob, při kterých je narušena imunitní bariéra organismu. Zdravý organismus má stále určité procento tak zvaně si pomoci sám a infekci zlikvidovat. A jak již bylo napsáno, přetrvávající infekce papilomaviry vede ke vzniku karcinomu v lokalizaci cervixu.
Do poslední skupiny rizik je možné zařadit kouření – tak, jako ostatně u velkého množství jiných malignit.
Většina těchto rizikových faktorů je spjatá s nižší socioekonomickou třídou, ale samozřejmě nemusí být úplnou výjimkou ani ve vyspělé civilizaci.
Prevence rakoviny děložního čípku
Nejúčinnější prevencí je vyvarovat se všech (je-li to pochopitelně možné) rizikových faktorů. Imunodeficitní stavy organismu, zvlášť vrozená onemocnění, člověk sám těžko ovlivní, ale ošetřující lékař, který je seznámený se stavem svého pacienta jistě dbá na to, aby mu nehrozilo větší nebezpečí, než vyplývá z jeho původní nemoci.
Pokud se vyvarujete rizik, je dalším bodem zájmu pravidelné gynekologické vyšetření. Nejlépe každého půl roku, nejpozději v intervalu jednoho roku. Gynekolog provádí standardně stěr buněk z děložního čípku (pomocí kartáčku nebo malé špachtličky), který se posílá na histologické vyšetření. Je to nejcitlivější vyšetření, které při pravidelných kontrolách dokáže odhalit změny na děložním čípku i ve velmi raných stádiích onemocnění a to umožňuje včasné terapeutické řešení. Prekancerózní změny mohou někdy předcházet rozvoj karcinomu až o dvacet let.
Trocha z historie - toto vyšetření bylo zavedeno již před druhou světovou válkou lékařem řeckého původu – Papanicolaou (odtud pochází název, s nímž se můžete někdy setkat – Pap vyšetření nebo též Pap screening), který popsal cytologické vyšetření stěrů sliznice děložního čípku. K většímu rozmachu a uplatnění této metody došlo až později a to v padesátých letech dvacátého století. Díky této metodě bylo dosaženo snížení výskytu karcinomu děložního čípku na jednu třetinu a záchyt předstádií této nemoci se velmi výrazně zvýšil.
Je to vyšetření krátké a nebolestivé, což je opravdu dost dobrý důvod, aby ho každá žena alespoň jednou ročně podstoupila. Může jí to jen pomoci.
V dnešní době je navíc k dispozici účinné očkování. Na trhu jsou dostupné dvě vakcíny. Ale je třeba si uvědomit, že obě působí jen proti základním typům papilomavirů a to konkrétně HPV 6, 11, 16, 18. Ty se sice podílejí na rozvoji nádoru nejčastěji, ale rozhodně nejsou jedinými činiteli, které jej způsobují. Pozitivum je, že vakcíny mohou snižovat CIN na nižší stupeň. Samozřejmě nechrání proti jiným pohlavně přenosným onemocněním. Věk vhodný k očkování se uvádí 10 – 25 let, ale existují studie, v nichž se ukazuje pozitivní účinek i u žen starších 25 let. V každém případě je NUTNÁ konzultace s gynekologem.
Případ od případu může být jiný a jen sofistikovaný odborník Vám může ušít terapii tak zvaně na míru.
Příznaky a projevy rakoviny děložního čípku
Zde je nutno zdůraznit, že ne všechny typy nádorů se mohou specificky projevovat. Pozornost si rozhodně zaslouží krvácení mimo menstruační cyklus, změněný vaginální výtok, uvádí se bílé barvy (pozor, změněný vaginální výtok samozřejmě nutně nemusí znamenat hned nejhorší variantu, ve většině případů je přítomen u genitálních zánětů, typicky u kandidóz, kde je výtok též bílý, tvarohovité konzistence a jiných mykóz. Na každý pád by měl být vždy důvodem k navštívení gynekologie).
Bolesti při pohlavním styku jsou dalším příznakem, který by mohl znamenat, že s děložním čípkem nemusí být něco v pořádku. Jako poslední příznak je možně zařadit obtíže při močení.
Léčba rakoviny děložního čípku
Většina prekancerózních lézí je díky Pap screeningu diagnostikována včas (velká většina je zachycena již ve stádiu prvotních lézí, v tak zvané preinvazivní fázi, kdy na čípku jsou přítomné změny buněk, ale nejedná se zatím o karcinom).
Pokročilá stádia bývají často přítomna u žen, které nikdy nebyly na gynekologickém vyšetření nebo jej velmi dlouho odkládaly (typický důvod – něco není v pořádku, ale k lékaři raději nepůjdu, aby mi neřekl, že mám rakovinu).
Terapie je hlavně chirurgická, v druhé řadě radiologická. Chirurgie se volí u nižších stádií nemoci, radiologie u pokročilých nádorů, které již operovat nelze (například z důvodu prorůstání do okolí, metastazování atd.)
Chirurgie u méně invazivních karcinomů a prekancerózních lézí volí způsob nazývaný konizace nebo tracheotomie s plastikou čípku. Oba tyto výkony zachovávají plodnost. Jsou to nejefektivnější metody léčby.
V případě, že je nádor pokročilý (o tomto rozhoduje gynekolog, často v konzultaci ještě s jedním odborníkem, často s dalším gynekologem, případně onkologem), volí se radikální výkony jako je hysterektomie (odnětí dělohy) se zachováním nebo odnětím vaječníků nebo radikálnější operací je totální hysterektomie s odnětím pánevních uzlin.
Jak si pomoci sám
V první řadě se doporučuje vyvarovat se rizikovým faktorům, hlavně jejich kombinaci. Konkrétně - například žena, která je promiskuitní by se alespoň měla snažit vyvarovat se kouření.
Ve vzniku onemocnění je vždy nutná účast několika faktorů a nelze říci, který je ten poslední, který spustí celé těžké onemocnění. Ono už samotné rizikové sexuální chování by mělo být alarmující.
Dále se důrazně doporučují pravidelné gynekologické prohlídky. Pokud i tak máte z karcinomu děložního čípku strach, domluvte se s Vaším lékařem, zda –li je pro vás vhodné očkování.
Komplikace rakoviny děložního čípku
U neléčených karcinomů dochází k metastazování, hlavně cestou lymfatických uzlin.
Pokud není karcinom léčen, případně je objeven velmi pozdě, ve stádiu vyšší diferenciace („vyzrálosti“) jsou komplikacemi záněty malé pánve, pyelonefritida (zánět ledvinné pánvičky), uzávěr močových cest.
Zdroj: www.vitalion.cz
