Zvětšení prostaty
Popis zvětšení prostaty
Jedná se o nezhoubné onemocnění mužů, projevující se obtížemi při močení, které se stává namáhavé, zdlouhavé, s malým tlakem proudu, v nejtěžších případech až s pouhým ukapáváním moči a pocitu nedostatečného vyprázdnění močového měchýře, což vede k častějším návštěvám toalety.
Ve věku nad 50 let se jedná o běžné onemocnění, ale výjimkou nejsou ani muži podstatně mladší (13% mužů ve věku 40 – 49 let má již určité příznaky). Po 70. roce touto nemocí trpí přibližně 90% všech mužů.
Existují tři formy (mikroskopická, klinická, symptomatická), přičemž první dvě se neprojevují obtížemi, třetí ano. Z toho tedy plyne, že ač po 70. roce života trpí touto chorobou 90% mužů, neznamená to, že se musí u všech významně projevovat. Projevuje se přibližně u 30% z nich.
Hyperplazie znamená zmnožení buněčnosti. Přesněji řečeno se jedná o takzvanou nodulární hyperplazii, kdy je zmnožení buněk soustředěno pouze na určité okrsky a vznikají tak v prostatě uzle (noduly).
Ty se vytvářejí v centrální části prostaty, kudy prochází močová trubice. Tu mohou potom stlačovat zvenčí, což je jedna příčina obtížného močení a dále dochází k tomu, že prostata tlačí na močový měchýř zespoda a mění tak jeho tvar, což disponuje ke zvýšenému váznutí moči v měchýři.
U tohoto onemocnění nebyla prokázána žádná souvislost se vznikem rakoviny prostaty.
Pouze u asi 5 - 10 % lidí s tímto onemocněním dochází k projevům takovým, že si vyžádají chirurgickou léčbu.
Příčiny vzniku zvětšení prostaty
Prostata (žláza předstojná) je orgán, uložený pod močovým měchýřem, na který zespoda naléhá. Prochází skrz ni močová trubice, do které zde ústí chámovody. Sama prostata produkuje sekret, který je součástí ejakulátu (asi 30%) a obsahuje látky potřebné pro správné složení ejakulátu. Tento sekret je tvořen prostatickými žlázkami, které žláza obsahuje. Jeho tvorba je ovlivňována testosteronem (mužský pohlavní hormon), resp. jeho účinnější formou (metabolitem), dihydrotestosteronem (DHT). Ten ovlivňuje množství žlázek a řídí jejich sekreci.
Při onemocnění dochází k tomu, že se zvýší citlivost prostaty k DHT, k čemuž dochází na základě zvýšené produkce estrogenů, která stoupá s věkem. Takto DHT potom vzhledem k tomu, že je v nadbytku zvýšeně stimuluje růst, vedoucí ke zvětšování prostaty. Rychlost růstu je různá, potíže se nemusí vyskytovat vůbec, ale může též docházet k rychlému zhoršování, vedoucímu k výraznému omezení průtoku močovou trubicí.
Rizikové faktory zvětšení prostaty
K rizikovým faktorům patří bohužel především věk, což je neovlivnitelný faktor, dále pak zvýšená produkce testosteronu. Též zde mohou hrát roli dědičné faktory, jak o tom vypovídá vyšší výskyt benigní hyperplazie prostaty v některých rodinách.
Z pravděpodobných rizikových faktorů jsou to zejména obezita, vysoký krevní tlak (arteriální hypertenze), cukrovka (diabetes mellitus) a pak už klasicky špatné stravovací návyky a špatný životní styl.
Poměrně zajímavé je, že mohou mít určitý vliv i takzvané fytoestrogeny v potravě, což jsou chemické látky produkované některými rostlinami, které se ve střevě mění na látky s estrogenním účinkem. Jedná se především o sóju, luštěniny (hlavně mladé) a vojtěšku. Takže je dobré to s nimi moc nepřehánět, pokud jste muž. U žen mohou mít tyto látky naopak příznivý vliv, především v klimakteriu (přechodu). Fytoestrogeny v poslední době podléhají mohutnému studování, takže se jistě v brzké době můžeme těšit na zajímavé poznatky a informace o jejich působení.
Prevence zvětšení prostaty
Dodržovat zásady správné životosprávy, tj. vyvarovat se nadbytečného stresu, pravidelně odpočívat a spát, zdravě a pravidelně se stravovat, nekouřit a pravidelně dopřávat svému tělu pohyb, to jsou opatření, které může bez větších obtíží zvládnout každý.
Z těch, na které je dobře upozornit, jsou to pak již výše zmíněné fytoestrogeny v potravě, u kterých je ve vyšším věku dobré zachovat při konzumaci střídmost.
U diabetiků potom dodržování diety a pokynů lékaře při používání a dávkování inzulínu, u diabetiků na inzulínu nezávislých potom pravidelné užívání léku na diabetes předepsaných lékařem.
Kromě výše zmíněných zásad dodržování zdravého životního stylu existují dnes volně prodejné preparáty, které obsahují přírodní látky, u kterých byla prokázána účinnost na zmírnění postupu nemoci. Jedná se především o tyto byliny, resp. jejich extrakty.
Jsou to semínka dýně, kopřivy dvoudomé, topolu, žita setého, smrku, měsíčku lékařského, vrbovky malokvěté, třepatky nachové a úzkolisté, květu bílé borovice, slivoně africké, afrického rajčete, květu kaktusu a trpasličí palmy. Volně prodejné přípravky obsahují kombinace těchto bylin.
Příznaky a projevy zvětšení prostaty
Závažnost onemocnění se nehodnotí ani tak podle toho, jak je prostata velká, ale především dle toho, zda a jaké přináší problémy s močením. Odborně se jim říká LUTS (anglická zkratka pro dolní příznaky močových cest).
I poměrně značně zvětšená prostata potíže přinášet nemusí, naopak i menší uzly na místech v okolí močové trubice se mohou projevit velmi záhy.
K čemu tedy dochází…
Tím, že uzly tlačí na močovou trubici zvenčí dochází k tomu, že zužují její průsvit a z toho plyne hned několik problémů, které se mohou dostavit. Jednak dochází k zeslabení proudu moči, případně je proud přerušovaný a z toho plyne zvýšené úsilí při močení (leckdy se člověk při močení až zapotí…) Ale pozor, toto úsilí by nemělo být provázeno pálením nebo řezáním, v tom případě se totiž musí myslet na infekci močových cest, která sice může být komplikací zbytnění prostaty, každopádně by měla být co nejdříve zaléčena.
Dále může mít člověk po vymočení pocit nedokonalého vyprázdnění, což je dáno tím, že prostata zespodu tlačí na močový měchýř ve kterém se v oblasti prostaty vytvoří v podstatě val. Za tímto valem zůstává kapsa, která je pak chronicky naplněna močí, která přes tento val není schopná přetéci. Z tohoto důvodu se může vyskytovat také častější nutkání na močení, které je často doprovázeno naléhavou potřebou se vymočit.
V některých případech při takovýchto záchvatech nutkání může dojít k inkontinenci (neudržení, samovolný únik) moči.
Jedním z příznaků, i když ne tak specifickým, je tzv. nykturie, což je častější potřeba na močení v nočních hodinách v průběhu spánku.
Patří sem též tzv. postevakuační dribbling, kdy dochází k malému úniku moči po vyprázdnění měchýře, většinou již v době, kdy se člověk z toalety odebírá pryč.
Léčba zvětšení prostaty
Pokud se s tímto onemocněním dostanete k lékaři, čeká vás v první řadě vyplnění dotazníku, týkajícího se vašich obtíží. Je přesně sestaven tak, aby bylo z výsledků možno posoudit závažnost vašeho onemocnění.
Samotná léčba se dělí na konzervativní (medikamentózní, tj. lékovou) a operační.
V poslední době se medicína přiklání spíše k léčbě medikamentózní, především proto, že byly objeveny léky, které působí především a právě pouze na prostatu.
Nicméně operační léčba patří stále k nejúčinnější. Při časném záchytu a včasném nasazení léků ale už tak často není potřeba. Chirurgická léčba má také více rizik a mnoho lidí se jí obává.
Každopádně volba metody závisí na lékaři, který musí zohlednit vážnost příznaků a další parametry, aby byla zaručena co největší efektivita terapie.
Z léků se používají především inhibitory 5 alfa reduktázy. 5 alfa reduktáza je enzym, který podporuje přeměnu testosteronu na dihydrotestosteron. Vzhledem k tomu, že DHT je asi 10× účinnější než testosteron, lék výrazně zpomaluje postup nemoci (tedy růst prostaty, která se posléze zmenšuje).
Nejčastěji používané léky jsou tzv. alfa blokátory (alfa-1 adrenolytika). Ty působí na svalovinu močového měchýře, kterou uvolňují a dochází tak ke snadnějšímu odchodu moči a menšímu váznutí moči v měchýři. Jejich nástup účinku je poměrně rychlý, což je pro pacienta velkou výhodou (1-2 týdny).
Tyto léky se též mohou kombinovat, dochází tedy k tomu, že v případě potřeby jsou ovlivněny obě složky obtíží, což pacientům přináší samozřejmě komfort.
Z chirurgické léčby existuje několik výkonů, které dokáží odstranit nadbytečnou masu prostaty. Jejich volba závisí na ošetřujícím lékaři, kdy je zvolena vždy ta metoda, která danému pacientovi přináší nejmenší riziko a největší prospěch.
Obecně se jedná o výkony, kdy je přes močovou trubici do prostaty zaveden nástroj, kterým se pak části prostaty, bránící volnému průtoku, odstraňují (např. TURP – transuretrální resekce prostaty). Ale není třeba se bát, při těchto výkonech je pacientovi podána epidurální, případně celková anestezie (dle typu výkonu), takže zákrok necítí.
Dále, i když v dnešní době v podstatně menší míře, může lékař sáhnout ke klasické otevřené operaci přes břišní stěnu. Závisí to na zhodnocení stavu prostaty a případných komplikacích.
Komplikace zvětšení prostaty
Ač se jedná o onemocnění nezhoubné, jeho komplikace mohou vést k vážným zdravotním následkům.
Zbytňování prostaty může dojít až do fáze, kdy se téměř úplně, případně úplně utlačí průsvit močové trubice. Potom hrozí riziko městnání moči před překážkou, to jest v měchýři, a když už i ten se naplní, dále pak v močovodech a v samotné ledvině.
Tím dojde k tomu, že ledviny začnou selhávat a hrozí jejich nevratné poškození. To může vést, pokud se problém velmi rychle neodstraní, k tomu, že člověk skončí na dialýze (umělá ledvina).
Z ne tolik závažných, ale velice nepříjemných komplikací sem patří časté opakované infekce močových cest, ke kterým dochází proto, že moč v měchýři zůstává a průběžně se neobměňuje. Jednak se zde mohou množit bakterie a jednak, díky malému proudu, je těmto bakteriím umožněn vstup ze zevní části trubice.
Trubice se totiž tak intenzivně neproplachuje. Dále se mohou tvořit močové kameny v měchýři a může docházet ke krvácení z močových cest.
V měchýři se díky tlaku moči mohou tvořit výchlipky, disponující k záchytu infekce, případně prasknutí, jelikož v místech jejich tvorby dochází k oslabení stěny měchýře.
V případě známek postupující hyperplazie prostaty byste proto měli vyhledat lékařskou pomoc.
Zdroj: www.vitalion.cz
