Miliony z vás žen ji ročně podstupujete. Avšak jen některé jste si jen vzdáleně vědomy množství rizik, kterým samy sebe vystavujete.
To vše ve jménu údajné prevence. A to už nezmiňujeme ty z vás, které jste chybně diagnostikovány, zbytečně léčeny či jinak poškozovány.
Nejhorším výsledkem bohužel nejednou bývá i smrt. To vše jen proto, aby se zisky nasytil komerční medicínský systém.
Téměř všechny současné výzkumy poukazují na nebezpečí mamografie
Je známo, že vystavování se radiaci způsobuje v buňkách genetické mutace. Také se ví o její schopnosti vypnout geny potlačující růst nádorů (gen p16).
Výzkum z roku 2011 proveden v Národním laboratoři Lawrence Berkeley (zařízení vlády USA) ukázal, že radiace mění prostředí kolem buňky a zároveň zvyšuje riziko mutací. Tyto mutace mohou být pak prodány na další generace buněk.
Zmíněná studie dále zjistila, že v období 4 až 8 týdnů po vystavení se radiaci v úrovních nižších než získaných při běžném mamografu, buňky v prsech začaly předčasně stárnout.
Dospěly do stádia, kdy už nebyly dále schopné posílat specifické chemické zprávy do jejich bezprostředního okolí. To se k tomu ještě zaplnilo před-rakovinovými buňkami vytvořenými během předchozího ozáření.
"Náš výzkum ukazuje, že radiace dokáže změnit mikro-prostředí prsních buněk. To následně podporuje růst abnormálních buněk s fenotypem dlouhého života, které mají mnohem větší potenciál se stát rakovinovými."
říká Paul Yaswen, buněčný mikrobiolog a výzkumný specialista na rakovinu prsu z Divize životních věd v Berkeleyova laboratoři.
Dále dodává:
"Mnozí z komunity výzkumu rakoviny, a zvláště radiologové, byli poměrně pomalí přiznat a zahrnout do své práce zjištění, že buňky nejsou samostatné entity a také, že vysoce komunikují navzájem, i se svým okolím."
Poznámka redakce Vylectese:
Tento princip léčby rakoviny využívá i metoda Johanny Budwigové používající lněný olej. Ten totiž obsahuje látky, které napomáhají obnovovat komunikační kanály mezi buňkami.
Zvyšující se obavy z účinků mamografie
Jeden z nejnaléhavějších poplachů vyvolala obzvlášť pochmurná zpráva z velké studie provedené organizací Johna Hopkinse, publikovaná v roce 2008 v prestižním Archivu interní medicíny Americké medicínské asociace (složka: Arch Intern Med. 2008; 168 [21: 2302-2303).
Uvedená studie poukázala na to, že míry diagnóz rakoviny prsu se výrazně zvýšily ve čtyřech skandinávských zemích poté, co tamní ženy začaly absolvovat preventivní prohlídky každé dva roky.
Někteří by nyní jistě řekli, že to jen ukazuje sílu mamografie najít (diagnostikovat) rakovinu prsu.
To je však nesmysl…
Totiž, když se výzkumníci podívali na dvě velké skupiny norských žen, první z nich podstoupila mamografii každé dva roky po dobu 6 let a druhá skupina jen jedenkrát na konci tohoto období.
To, co zjistili, bylo něco velmi zajímavé.
Ukázalo se, že samotné používání mamografie nemohlo mít na zvýšenou míru odhalení karcinomu vliv.
To proto, že u žen, které měly jen jedno mamografické vyšetření na konci sledovaného 6 ročního období, byla míra výskytu rakoviny mnohem nižší než u žen, které se tomuto vyšetření podrobovaly pravidelně.
Existují pouze 3 možné vysvětlení pro tento jev:
- Ženám v kontrolní skupině, které měly jen jedno vyšetření mamografii na konci období, se musela rakovina zahojit sama, bez jakékoliv léčby.
- Ne všechny ženy, kterým se zjistily nějaké nesrovnalosti, měly problém, který by později přerostl do rakoviny.
- Čím více podstupujete vyšetření mamografii, tím větší je vaše riziko onemocnění rakovinou prsu. Jinými slovy, mamograf sám o sobě může vyvolat rakovinu.
A tento výzkum v žádném případě nebyl malý – zúčastnilo se ho 119 472 žen v jedné skupině a 109 784 žen ve skupině druhé.
Jaký vliv má radiace mamografie na zdraví žen
Dr. John Gofman, nositel Nobelovy ceny, je toho názoru, že až polovina všech rakovin byla vyvolána nepotřebnou radiací, převážně z diagnostických testů, jakými jsou rentgenové snímky anebo mamografy.
Při mamografii, když jsou snímaná oba prsy, žena získá dávku radiace ve výši přibližně 1 řada. Jde o dávku asi 1000krát větší oproti běžným rentgenovým snímkem hrudníku.
To představuje závažný problém pro všechny ženy podstupující mamografii, a zvláště pro ženy v premenopauzálním věku. U těch jsou prsní tkáně ve zvýšené míře citlivé na ionizační záření.
Zde tedy leží první problém
Každá expozice radiace v množství 1 řada ukázala, že zvyšuje riziko rakoviny o něco přes 1 procento.
Roční prohlídka na mamografu během 10 let tedy zvýší riziko rakoviny prsu až o 10 až 20% a toto riziko se zvyšuje o to více, o co dříve začne žena na mamografické prohlídky chodit.
Dnes v Anglii jsou většině žen provedeny při jedné prohlídce až 2 snímky na každý prs – jeden z vrchu (kraniokaudální) a jeden diagonální napříč prsem (mediolaterální).
No a je tu ještě druhý problém
Podle amerického Deníku radiačního výzkumu, mamografie vyzařuje jiný druh radiace jako je ta používaná při běžném rentgenování. Jde o takzvané nízko-energetické ionizační záření.
To dokáže lépe snímat měkké tkáně, avšak je až 5x více škodlivější jako běžný rentgen.
Tentýž deník dále uvádí, že fotony záření K-alfa a K-beta s energiemi 17.5 keV a 19.6 keV mají diametrálně odlišné biologické účinky ve srovnání s běžným rentgenem používaným na snímku hrudníku s energiemi fotonů v pásmu 100 až 120 keV.
Odhady radiačního rizika jsou založeny na záření z běžných RTG přístrojů. No, a protože záření z mamografie je 5 až 6-ktát škodlivější, tak potom celkové riziko vypočítané v předchozím bodě může být stejně 5 až 6krát větší.
Jinými slovy, po 10 letech pravidelných ročních prohlídek na mamografu, případně po 20 letech preventivních prohlídek s 2 ročním cyklem, může být samotné riziko vyvolání rakoviny prsu v důsledku používání mamografie vyšší až o 100%. To už není vůbec zanedbatelné číslo.
Jak špatné to může být?
Přibližně 1 až 2 procenta žen jsou tichými nositelkami genu ANTAX-telangiectasia, který je vysoce citlivý na rakovinotvorné účinky záření z mamografie. Tyto ženy mají až 4násobné riziko rakoviny v důsledku ionizujícího záření.
Kromě toho existují i jiné genové mutace podporující rakovinu ve spojitosti s rentgenovým zářením.
Odhaduje se, že až 7% žen je nositelkou takové mutace. Podle některých odhadů je mamografie zodpovědná až za 20% všech případů rakoviny prsu.
Riziko vzniku rakoviny prsu ze stlačování
Již v roce 1928 lékaři varovali, že s prsy nemocnými na rakovinu by se mělo manipulovat opatrně.
Panovaly obavy z rozsevu rakovinných buněk a jejich rozšíření mimo primárního ložiska.
V mamografu dochází k silnému, až bolestivému sevření prsu, a to zvláště u žen v premenopauzálním věku.
To může vést k dalekosáhlému, až letálnímu rozšíření rakovinných buněk. Děje se tak prostřednictvím natrhnutých malých cívek v okolí drobných, dosud ani nezjištěných prsních nádorů.
Mnohé z nich bývají benigní, tedy neškodné. To se však po jejich narušení náhle mění a z neškodných nádorů nebo cyst, vznikají nádory zhoubné.
Takže nakonec žena, která sice měla počáteční a dobře lokalizovanou rakovinu prsu, tak pomocí mamografie se rakovinné buňky ještě před samotnou léčbu rozšíří a metastazují do celého těla.
Závěr
Nespočet nejnovějších výzkumů poukazuje na výrazná rizika a negativní účinky mamografie.
V tomto světle je velmi smutné, že státní orgány, ale i mnohé nevládní nadace a organizace zaměřené na prevenci rakoviny bezhlavě vybízejí ženy k mamografickým prohlídkám.
A ještě k tomu se to děje v době, kdy už dnes existují bezpečné, neinvazivní, a dokonce i citlivější metody odhalení rakoviny prsu. Metody, které ji umí odhalit v mnohem dřívější fázi ve srovnání s mamografii.
Rozdíly bývají dramatické, často měřeny v letech, během kterých se rakovina nerušeně vyvíjí a roste. Od státu, lékařů a mamografických center je takové chování maximálně nezodpovědné.
