Oblíbené články

image

SPOLUPRÁCE Alternativní medicíny

PŘIDEJTE SE K NÁM ...

image

PORADNA

Rádi Vám pomůžeme najít vhodné řešení zdravotních potíží...

image

Nový seznam nemocí

Přehledný seznam všech běžných nemocí.
 
  • ZAPPER CENTRUM

    ZAPPER CENTRUM

    Produkty a služby alternativní medicíny

    Měření a diagnostika

    Široká nabídka přístrojů a doplňků stravy

    Frekvenční a plazmové generátory, měřicí a diagnostické přístroje

    Odborné poradenství a individuální přístup

     

     

    Přečtěte si více
  • Alternativní medicína CZ

    Alternativní medicína CZ

    AlternativníMedicína.cz je zpravodajský a poradenský server pro odborníky i širokou veřejnost zaměřený na zdraví. Společně s lékaři, terapeuty, poradci a léčiteli hledáme a předkládáme nejnovější poznatky z praxe, které přinášejí kvalitní řešení na zdravotní problémy, které vás trápí.

    Těšíme se na vaší cestu ke zdraví a je naším posláním vám pomáhat pomocí kvalitních informací.

     

     

    Přečtěte si více
  • Revoluce v léčení všech nemocí

    Revoluce v léčení všech nemocí

    "Revoluce v léčení všech nemocí" je nejznámější kniha paní Huldy Clarkové. V knize popisuje příčiny všech nemocí a předkládá řešení včetně kazuistik ze své praxe.        Mezi hlavní 2 příčiny považuje:

    Parazity, na které platí elektronická a herbální léčba a

    Nečistoty, u kterých je nejjednodušší léčba se jim vyhnout.

     

     

     

    Přečtěte si více
  • Produkty pro zdraví a pohodu

    Produkty pro zdraví a pohodu

    V dnešní době je na trhu spousta kvalitních produktů pro zdraví, ale je mezi nimi i mnoho takových, které vás směrem ke zdraví příliš neposunou a pouze se vydáte z peněz.

    Testujeme a představujeme kvalitní produkty pro trvalé a zářivé zdraví. Pokud máte nějaký tip, dejte vědět.

     

     

     

    Přečtěte si více
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • Výchozí
  • Název
  • Datum
  • Náhodně

Alternativní a celostní medicína

Diabetická neuropatie

Popis diabetické neuropatie

Diabetická neuropatie (DN) je postižení nervů, projevující se dle typu postižených nervů bolestí, sníženou citlivostí (nejčastěji dolních končetin) až problémy s trávicím a močovým ústrojím, cévami a srdcem.

Je to nejčastější pozdní komplikace u nemocných s cukrovkou. Postihuje přibližně 50 % diabetiků a to jak diabetiků prvního, tak druhého typu.

Při diabetické neuropatii dochází k postižení funkce i struktury nervu. Podle druhu postižených nervů se rozlišují dvě základní skupiny diabetické neuropatie.

První je diabetická periferní (somatická) neuropatie postihující nervy příčně pruhovaného svalstva končetin a druhá je autonomní (vegetativní) neuropatie, při postižení nervů ovlivňujících svaly vnitřních orgánů, jejichž funkci vůlí ovlivnit nemůžeme. Při pokročilejší neuropatii dochází ke kombinacím, bývají postiženy jak somatické tak autonomní nervy.

Příčiny diabetické neuropatie

Vznik tohoto onemocnění je podmíněn základním onemocněním, tedy cukrovkou. Příčiny vedoucí k neuropatii jsou kombinací různých faktorů.

Dlouhodobě zvýšená koncentrace glukózy v krvi (hyperglykémie) vede různými komplikovanými mechanizmy k narušení a poškození funkce nervových buněk a vláken tvořících nerv.

Mikroskopickým vyšetřením nervů u nemocných s diabetem byli prokázané změny jak samotných nervových buněk, tak buněk, které nervová vlákna obalují a tím urychlují vedení signálů. Buňky mají zvýšenou náchylnost k sebezničení (k tzv. apoptóze, což je vlastně naprogramovaná sebevražda buněk).

Velkou úlohu v rozvoji onemocnění hraje i onemocnění malých cév, které tyto nervy vyživují. Dochází u nich k ztluštění jejich stěn a to pak zhoršuje zásobování nervů kyslíkem a jinými potřebnými nutriety. Nerv je pak nedostatečně živen a to ještě zhoršuje jeho postižení.

Kromě samotného špatného vlivu zvýšeného cukru k rozvoji neuropatie přispívají i jiné faktory. Jde hlavně o autoimunitní zánět, kdy si tělo z ne zcela jasných důvodu tvoří protilátky proti jeho vlastním složkám.

Dále pak genetické faktory, kdy nezávisle na diabetu jsou někteří jedinci zvýšeně citliví k poškozením nervů.

V neposlední řadě k rozvoji nemoci přispívá zvýšená konzumace alkoholu a spotřeba cigaret.

Rizikové faktory diabetické neuropatie

Samotné onemocnění cukrovkou je rizikovým faktorem. Zvýšená pravděpodobnost postižení neuropatií závisí od délky trvání diabetu přímo úměrně. Čím nemocný trpí diabetem déle, tím je větší riziko rozvinutí této komplikace. Asi největším rizikem je zřídkavé a nepravidelného kontrolování cukru u rozpoznaného diabetu. Časté kontroly krevního cukru a udržování jeho přiměřené koncentrace jsou nejlepší cestou k ochraně zdraví vašich nervů a cév.

Dále mezi rizikové faktory patří i tzv. neovlivnitelné faktory jako věk a pohlaví. Čím starší jste a jste-li k tomu muž, máte pravděpodobnost vzniku neuropatie větší než mladé ženy.

A tzv. ovlivnitelné rizikové faktory jsou ještě hypercholeste­rolémie (vysoká hladina cholesterolu) a kouření, vysoký krevní tlak. Hlavně zvýšená koncentrace LDL-cholesterolu, který přispívá k ničení cév a tím omezuje dostatečnou výživu nervů. Diabetici mají asi dvakrát větší riziko vysokého krevního tlaku než jedinci bez diabetu. Mít oboje, tedy i vysoký krevní tlak i diabetes je velice nebezpečné z hlediska vzniku pozdních komplikací, protože jak vysoký tlak sám o sobě, tak cukrovka ničí cévy a omezuje cirkulaci krve.

Prevence diabetické neuropatie

Hlavním krokem v prevenci jak vzniku, tak rozvoje komplikací diabetické neuropatie je pravidelná kontrola koncentrace cukru v krvi (glykemie). Kontroly by se měly provádět denně. Mělo by se dbát na udržování glykémie v stanovené přijatelné normě přísným dodržováním dietních a léčebných režimů.

Důležitá je také ochrana a starostlivost o nohy. Vznik různých oděrek či vředů může vést následkem špatné regenerace tkání a špatné odpovědi na jejich léčbu u diabetiků ke vzniku nebezpečných infekcí vedoucích až ke ztrátě končetiny amputací.

Proto je nesmírně důležité zabránit vzniku jakéhokoli boláku na nohách. To může být dosaženo pravidelným denním kontrolováním stavu chodidel, jejich každodenním pečlivým mytím a sušením. Důležité je důkladné vysušení meziprstních prostor a na závěr namazaní nohou zvláčňujícími krémy zabraňujícími vysušení.

Udržujte své nehty na nohách čisté, pravidelně a hlavně opatrně si je stříhejte. Noste pořád suché a čisté, nejlépe bavlněné ponožky a kupujte si dobře sedící boty, abyste zbytečně předešli vzniku otlakům z malých bot.

Neméně důležité v prevenci jsou změny v životním stylu. Jezte zdravěji, vybírejte si stravu obsahující hodně zeleniny, ovoce, celozrnných potraviny.

Přestaňte kouřit. U diabetiků, kteří kouří je více než dvakrát větší riziko rozvoje kardiovaskulárních onemocnění, včetně poruch cirkulace v cévách noho, než u diabetiků, kteří nekouří.

Pravidelně cvičte, věnujte se pohybovým aktivitám. Snižuje to nadváhu, podporuje krevní cirkulaci a snižuje krevní tlak. U diabetiků je krevní tlak hlídaný ještě přísněji než u zdravých lidí. Neměl by převyšovat hodnoty 130/80.

Příznaky a projevy diabetické neuropatie

Příznaky neuropatií závisí na tom, které nervy jsou postiženy. Neuropatie můžeme rozdělit dle toho, zda postihují somatické nervy (periferní neuropatie), které mají na starost vedení citlivosti a zabezpečení pohyblivosti svalů, které můžeme ovlivňovat, nebo autonomní nervy, které se starají o vnitřní orgány (autonomní neuropatie). Postižení nervů může být dále symetrické, to znamená, že je postižení na obou končetinách stejně vyjádřené, nebo asymetrické.

Periferní neuropatie

Nejčastější diabetickou neuropatií je tzv. symetrická distální (senzitivní a motorická) neuropatie. Postihuje nervy rukou, ale zejména nohou a chodidel.

Nejdříve postihuje nervy, které slouží vnímání citlivosti. Projevuje se jako snížené nebo oslabené vnímání bolesti, tepla a chladu, což může vést k úrazům nebo popálením, a to přispívá ke vzniku špatně se hojících ran.

Pozoruje se také brnění, pálení, píchání, které začíná u palců a šíří se nahoru. V noci se objevuje až nesnesitelná ostrá a rýpající bolest bránící spánku. Objevuje se také zvýšená citlivost k jemnému doteku, například i jemná pokrývka v noci může vyvolávat až velice nepříjemné pocity až bolest.

Později se přidávají příznaky z postižení motorických nervů. Vznikají obtíže s udržením rovnováhy a koordinace, ruce začínají být neobratné, může se zhroutit nožní klenba.

Přidává se svalová slabost a problémy s chůzí, dochází k zakopávání. Kůže na končetinách se také mění. Je suchá, svraštěná, tenká, jakoby více průsvitná, nepotí se a ztrácí se ochlupení.

Mezi asymetrické periferní neuropatie patří tzv. proximální neuropatie (amyotrofie). Postihuje svalstvo pánevního pletence a stehen. Vyskytuje se většinou u starších mužů s diabetem 2. typu. Projevuje se bolestí v hýždích a stehnech. Začíná většinou na jedné straně. Dále se projevuje svalovou slabostí, nemocní mají problémy se vstáváním ze sedu a při chůzi zejména z a do schodů.

Další skupinou je fokální mononeuropatie. Postihuje většinou jeden nerv, takže je nesymetrická. Může způsobit velké bolesti, ale většinou do několika týdnů sama odezní.

Dochází k postižení okohybných nervů. To se projevuje šilháním, dvojitým viděním a padáním víčka.

Také dochází k postižení lícního nervu s jednostranným poklesem ústního koutku, poklesem spodního víčka. Není možné například vrásčit čelo či sešpulit rty.

Někdy se fokální neuropatie objevuje, když je nerv utlačován a prochází stěsněným prostorem. Je to například u syndromu karpálního tunelu, nebo jiných úžinových syndromu. Projeví se brněním, necitlivostí, otokem a bolestí prstů hlavně v noci, kdy dochází nečinností k sníženému překrvení nervu. Pak stačí jen rukama zahýbat a problémy ustoupí. Postupně se rozvíjí slabost ve svalech ruky a sklon k upouštění a neudržení předmětů v rukách.

Autonomní neuropatie

Autonomní nervový systém kontroluje vnitřní orgány.

Neuropatie se projeví zejména poruchami regulace srdeční frekvence s tachykardií (zrychlená srdeční frekvence) a poruchami regulace krevního tlaku, které se projeví tím, že při prudkém postavení se ze sedu nebo lehu rychle poklesne tlak, zamotá se hlava a může dojít až k odpadnutí (ortostatická hypotenze).

Tím, že jsou postiženy i nervy vedoucí bolest, pacienti s infarktem myokardu nemusejí vůbec cítit průvodní bolest.

V trávicím traktu se vyskytují potíže vyprazdňování žaludku, projevující se zvracením, nevolností a nechutenstvím. Bývají také průjmy nebo zácpy na podkladě poruch střevní pohyblivosti.

Co se močového systému týká, bývají přítomné poruchy vyprazdňování močového měchýře, v kterém dochází k váznutí zbytku moči i po vyprázdnění. To vyvolává časté nutkání k močení, objevuje se inkontinence moči a zvyšuje se riziko infekce močových cest.

Více než polovina pacientů nad 60 let s diabetem má poruchy erekce, u žen se vyskytují také sexuální potíže, hlavně nedostatečná vaginální lubrikace.

Poruchy pocení se projevují obvykle malým pocením v dolní části těla a naopak zvýšeným pocením v horní polovině.

Léčba diabetické neuropatie

Léčba přítomné diabetické neuropatie není zcela jednoduchá a kauzální léčba ani není známá. Opírá se zejména o zpomalení progrese nemoci, o léčbu bolesti a jiných nepříjemných pocitů jako brnění, pálení.

Základem je udržování stabilní a přijatelné hladiny glukózy v krvi. Napomáhá to zdržení rozvinutí nemoci do těžších stadií a někdy může také ještě napravit již přítomné příznaky. Užívají se perorální antidiabetika, pokud nestačí tak se podává injekčně inzulin. U některých lidí může intenzivní kontrola a regulace glykémie snížit riziko vývinu neuropatie i o víc než 60 %.

Léčba bolesti je velice záludná. Je silně individuální, zda a u koho zabere. Podávají se antiepileptika, antidepresiva. Doporučují se také masti obsahující capsaicin.

Mezi jiné metody zvládnutí bolesti a jiných nepříjemných vjemů u neuropatie patří také například akupunktura, relaxační techniky a rehabilitace.

Účinné je v některých případech podávání látek podporujících regeneraci a výživu nervů. Hlavně kyseliny alfa lipoové či linoleové. Doporučuje se podávání vitamínů B, E.

Jak si mohu pomoci sám

Dodržovat zásady prevence. Zejména dobře pečovat o nohy, udržovat si glykémii a krevní tlak v normě, jíst zdravě, pravidelně tělu dopřávat pohyb, přestat kouřit a vyhýbat se alkoholu.

Komplikace diabetické neuropatie

Diabetická neuropatie je onemocnění závažné s množstvím možných komplikací.

Špatné hojení ran zejména na nohách a jejích infekce, která bývá neléčitelná a vede až k nekróze tkání nohy (gangréně), může dospět (následkem ohrožení života nemocného rozšířením infekce do celého těla) k nutnosti amputace části končetiny, někdy i celé končetiny.

Při poruše vyprazdňování měchýře zůstává stále určité množství moči v močovém měchýři, to umožňuje bakteriím v tomto prostředí přežívat se a množit. Mohou se šířit až k ledvinám a vznikají časté infekce močových cest.

Velkým nebezpečím u postižení autonomních nervů je vymizení příznaků z hypoglykémie (nízká hladina cukru). Tyto projevy (pocení, rychlá srdeční frekvence, třes, slinění) zabezpečuje právě tento systém, a když dojde k jeho postižení, nemusí si jich postižený všimnout. To pak představuje fatální následky.

Nebezpečím je také ztráta regulace krevního tlaku. U ortostatické hypotenze může dojít k ztrátě vědomí, upadnutí a úrazu hlavy.

Další komplikace představují například porucha regulace tělesné teploty následkem změn pocení, poruchy trávicích funkcí s úporným zvracením a průjmy či zácpami a také poruchy sexuálních funkcí.

V neposlední řadě vedou bolesti, handicap a neschopnost zejména u starších lidí k ztrátě nezávislosti, depresím a sociální izolaci.

 

Zdroj: www.vitalion.cz

Creutzfeldt - Jakobova nemoc

Popis prionových infekcí

Prionové onemocnění (jinak označované také jako transmisivní spongiformní encelopatie, transmissible spongiform encefalopathy, TSE) je způsobeno tzv. prionovou bílkovinou (PrP). Ta za normálních okolností plní ne zcela objasněnou funkci v savčích nervových buňkách. Podstatou nemoci je vadné prostorové uspořádání (konformace) této bílkoviny. Patologicky uspořádaná prionová bílkovina má navíc infikovat další prion, který také změní konformaci. Šíří se tedy obdobným způsobem jako virus. Prion s patologickou konformací je odolný proti enzymům, které běžný prion rozkládají. Nervová buňka je posléze zaplněna patologickým prionem a umírá. Mozek se postupně mění na houbovitou hmotu. Poškození mozku má typické neurologické příznaky. Všechna prionová onemocnění jsou nevyléčitelná a smrtelná.

Prionová onemocnění jsou druhově specifická. Většinou se šíří pouze mezi jedinci stejného živočišného druhu. Byl však prokázán mezidruhový přenos (překonání mezidruhové bariéry): Stalo se tak u scrapie (klusavky) u ovcí s jejím přenosem na krávy (BSE, nemoc šílených krav). Přenos některého prionového onemocnění ze zvířete na člověka i přes mnohá podezření dosud nebyl prokázán.

Část onemocnění má dědičný výskyt (GSS, FFI, menšina CJD). Část onemocnění je přenosná (CJD, Kuru, BSE) a část se vyskytuje neočekávaně, bez možnosti prevence.

Rizikové faktory prionových infekcí

Pro prionové nemoci je z genetického pohledu znám rizikový faktor v přítomnosti dané posloupnosti bazí v určitém místě genu, kódujícího prion.

Rizoko představují operace s předchozí kontaminací postiženou tkání a transplantace od nemocného s prionovou infekcí.

Neprokázaným rizikem je konzumace tkání nemocných zvířat. Důležitá je zde vlastnost prionu, že ho nelze zničit ani varem. Vydrží i několikanásobně vyšší teploty než je bod varu vody. Samotný chov dobytka bez konzumace produktů jistě rizikový není.

Nejrizikovější částí (nejvíce infekční) postiženého organismu je mozek (centrální nervový systém), mozkové obaly, rohovka (oko), krev a lymfatické orgány. U svaloviny a ostatních orgánů je riziko nejspíše výrazně nižší, ale infekčnost zde asi je.

Prevence prionových infekcí

Prevence proti sporadickým a dědičným formám prionových infekcí neexistuje. Experimentálně se vědci snaží nalézt látku, která by prionovou bílkovinu stabilizovala ve fyziologické konformaci a zabránila tak jejímu přechodu do konformace patologické.

U přenosných forem onemocnění je důležité vyhnout se všem ovlivnitelným rizikovým faktorům. Mezi preventivní opatření by však vzhledem ke způsobu šíření onemocnění neměli patřit akce typu vybíjení stád pro výskyt nemocného kusu dobytka.

Příznaky prionových infekcí

Lidská prionová onemocnění

KURU

Vyskytovala se pouze na Papui-Nové Guineji u kanibalů, kteří jedli mozky zemřelých. Nemoc se projevuje třesem (kuru znamená třes), poruchami řeči, poruchami rovnováhy (ataxie). Po několika měsících nastává smrt. Když byl kanibalismus opuštěn, vymizela i nemoc KURU.

Creutzfeldt-Jakobova nemoc, Creutzfeldt-Jakob disease

Je to vzácné onemocnění, které postihuje starší lidi (nejčastěji 50 až 70 let), průběh nemoci je poměrně rychlý, ke smrti dochází za několik měsíců (asi rok) od projevu prvních příznaků. Pro nemoc je určitá dědičná predispozice (daný jedinec má větší šanci onemocnět). U některých s touto predispozicí dojde k další mutaci v DNA a nemoc se u potomků stane dědičnou (vrozenou). Vyskytli se také případy iatrogeního přenosu (způsobený lékařskou péčí) například u transplantací rohovky, u transplantací dura mater a neurochirurgických zákroků (kontaminované nástroje). Také mohla být přenesena pomocí hypofyzárních hormonů, připravených z hypofýz od zemřelých. Je nespíše také možnost přenosu krevní cestou. Onemocnění se projevuje převážně poruchou pohybu (Parkinsonský syndrom- poškození mozkových struktur, zvaných bazální ganglia, zodpovědných za programování pohybu) a stability (ataxie), třesem, poruchou mentálních schopností až demencí, změnou chování.

New variant Creutzfeldt-Jakob disease (nvCJD)

Nová varianta CJD je samostatné onemocnění, které se v mnoha ohledech liší od klasické CJD. Vyskytlo se zatím pouze několik desítek onemocnění na celém světě. Postiženi byli především mladší lidé (okolo 30 let). Příznakem onemocnění jsou deprese, změny chování, poruchy stability. Později pacient ztrácí schopnost pohybu (parézy až plegie), přestává mluvit a projevuje se výrazná demence. Průběh je pomalejší než u klasické CJD, smrt nastává asi do dvou let od prvních příznaků.

Stále není objasněna souvislost s nemocí šílených krav (BSE). Jsou důvody pro přijmutí závěru, že BSE překonala mezidruhovou bariéru a projevuje se u člověka jako nvCJD, ale jsou i důvody proti. Ani jedna varianta dosud nebyla plně potvrzena ani vyvrácena.

Pro souvislost nvCJD a BSE hovoří výskyt prvních nemocných v době šíření BSE. Také místo výskytu bylo shodné (Velká Británie). Nejasný je způsob jakým by se patologický prion dostal z tkáně mrtvého zvířete až do neuronů v lidském mozku. Jednou z teorií je spoluúčast imunitního systému, především tzv. antigenprezen­tujících buněk a leukocytů.

Gerstmann Sträussler-Scheinkerova nemoc (GSS)

Dědičná nemoc, která se projevuje demencí a problémy s pohybem. Postihuje dospělé okolo 50 let. Nemoc vede ke smrti po několika letech.

Fatální familiární insomnie (FFI)

Jde o dědičné onemocnění způsobující nespavost a demenci. Postihuje dospělé okolo 50 let. Nemoc vede ke smrti do dvou let od prvních příznaků.

Zvířecí prionová onemocnění

Nebezpečnost prionových onemocnění zvířat pro člověka je velmi spekulativní (nejlépe problematiku vystihuje vztah BSE a nvCJD). U zvířat se projevuje agresivitou, poruchy hybnosti.

Scrapie (klusavka)

Postihuje kozy a ovce. Je prozatím považována za zcela nepřenosnou na člověka, ale má se za téměř jisté, že překonala mezidruhovou bariéru a stala se z ní BSE postihující hovězí dobytek. Došlo k tomu nejspíše při výrobě krmiva z odumřelých koz a ovcí (příměs krmiva-masokostní moučka). Vyskytlo se však i několik podezření na přímý přenos na člověka. Jedním z velkých příkladů je výskyt smrtící demence na Slovensku v oblasti s velmi rozšířeným chovem ovcí. Většina případů byla diagnostikována jako Creutzfeldt-Jakobova nemoc. Souvislost však nebyla prokázána.

Nemoc šílených krav, Bovine spongioform encefalopathy (BSE)

Vyvinula se po přechodu scrapie na hovězí dobytek. Šířila se stejně jako scrapie masokostní moučkou. Proto byl vydán zákaz přidávat masokostní moučku do krmiv. Možná souvislost BSE a nvCJD byla popsána výše. Pro nevyloučené riziko přenosu na člověka je vydán i zákaz požívat maso či jiné produkty z napadeného hovězího dobytka.

Transmisivní encefalopatie norků, Transmissible mink encephalopathy

Onemocnění postihuje norky, mezidruhový přenos nebyl potvrzen.

Scrapie-like disease

Onemocnění postihuje antilopy, mezidruhový přenos nebyl potvrzen.

Felinní spongiformní encefalopatie

Onemocnění postihuje kočky, pumy, levharty.

Chronic waisting disease

Onemocnění postihuje vysokou zvěř (například jeleny).

Léčba prionových infekcí

Léčba prionových onemocnění dosud není známa.

Komplikace prionových infekcí

Postupná ztráta mentálních schopností až demence, kterou provází i další neurologické deficity. Smrt u většiny onemocnění do několika měsíců.

 

Zdroj: www.vitalion.cz

Deprese

Deprese

Další názvy: nadměrný smutek

Deprese je duševní stav charakterizovaný nadměrným smutkem, který neodpovídá okolnostem, způsobuje postiženému duševní trýzeň a bolest. Bývá provázena ztrátou sebedůvěry, pocity méněcennosti a viny, různými obavami a úzkostí, pesimistickými výhledy do budoucna.

Nemocný může pomýšlet na sebepoškození či sebevraždu, ztrácí schopnost radovat se, ztrácí zájem o okolí, má sníženou schopnost koncentrace, poruchy spánku, sníženou či zvýšenou chuť k jídlu spolu s odpovídající změnou hmotnosti, celkově ztrácí energii, snadno se unaví, nechce vyvíjet žádnou aktivitu.

Odhaduje se, že deprese postihne během života až pětinu populace, ženy jsou postiženy o něco častěji než muži. Podle příčiny se deprese dělí na primární a sekundární. Sekundární deprese je vyvolána nějakou tělesnou chorobou, onemocněním mozku, může být způsobena některými léky či drogami. Primární deprese vzniká bez zjevné příčiny, ale může být vyvolána nějakou psychickou zátěží. Při jejím vzniku se uplatňují změny nervových zakončení a nedostatek přenašečů nervových signálů v mozku.

Při podezření na depresivní poruchu nálady je vhodné navštívit lékaře, deprese je choroba, která se dá dobře léčit. Osoba, která je v depresi, není s to zlepšit svůj stav silou své vůle a pokusy okolí o její rozveselení mohou být spíše škodlivé.

 

Zdroj: www.vitalion.cz

Crohnova choroba

Trápí Vás Crohnova choroba a chcete se pokusit skutečně uzdravit?

Popis Crohnovy choroby

Crohnova nemoc je chronický zánět trávicí trubice, nejčastěji tenkého střeva (50%), méně často tlustého střeva (30%) a vzácně i jícnu nebo ústní dutiny (5%).

Toto onemocnění vzniká na základě imunitních procesů a genetické predispozice. Spouštěcím faktorem může být někdy bakteriální či virová infekce. Projeví se obvykle mezi 20. až 40. rokem. Výskyt byl prokázán více u žen než u mužů a vykazuje také značné geografické rozdíly. Zejména v průmyslově vyspělých zemích severní polokoule je Crohnova nemoc zřetelně častější. V posledních letech nepochybně přibývá i u nás, ze 100 000 obyvatel jí onemocní asi 20 lidí.

Prevence a rizikové faktory Crohnovy choroby

Proti tomuto onemocnění bohužel zatím neexistuje žádná zaručená prevence.

Uvažuje se o škodlivém vlivu stravy s nadbytkem rafinovaných cukrů a nedostatkem rozpustné vlákniny, která by tak mohla narušit složení přirozené střevní flóry.

Podobný efekt má časté užívání antibiotik.

Akutní zhoršení či nové vzplanutí nemoci působí kouření, užívání nesteroidních antirevmatik (Brufen, Acylpyrin, Diclofenak,…) a hormonální antikoncepce.

Lidé, v jejichž rodině se již Crohnova nemoc vyskytuje, by měli být sledováni na gastroenterolo­gických pracovištích, aby se případné propuknutí nemoci zachytilo včas. Mají totiž mnohonásobně vyšší riziko této nemoci. Jediný způsob, jak zabránit těžšímu průběhu nemoci, je všimnout si časných příznaků a nepodceňovat je. Plno pacientů totiž přijde k lékaři až po několika letech, kdy mohou bez léčby vznikat komplikace.

Příznaky a projevy Crohnovy choroby

Onemocnění probíhá většinou chronicky, střídají se období vzplanutí s obdobími, kdy je pacient bez obtíží.

U většiny nemocných se období vzplanutí vyznačuje mírnou až střední aktivitou nemoci. Pacienti mívají bolesti břicha, vleklé průjmy, mírné teploty, cítí se více unavení a hubnou. Může se objevit zvracení, křeče, zástava plynů a zřídka krev ve stolici, ta je typická spíše pro jiné, ačkoliv velmi podobné, zánětlivé onemocnění – ulcerózní kolitidu.

Pokud se tyto potíže po nějaké době několikrát opakují, není dobré přisuzovat je nějaké chybě ve stravování nebo horšímu zažívání. Raději navštivte svého lékaře a on vám doporučí některá vyšetření. Lepší je na nemoc přijít včas a začít ji léčit nebo ji vyloučit a zbytečně se tím netrápit.

U některých nemocných dominují projevy v jiných oblastech těla. Může se jednat o bolesti kloubů, ledvinné a žlučové kameny, zánět duhovky a závěsného aparátu oka nebo kožní onemocnění zvané erythema nodosum.

Vyšetření Crohnovy choroby

Úkolem lékaře v rámci diagnostiky bude rozlišit tuto nemoc od ulcerózní kolitidy, která vypadá velmi podobně a předpokládá se u ní i obdobný mechanismus vzniku. Ulcerózní kolitida však nikdy nepostihuje tenké střevo.

Diagnostika se stanovuje především na základě klinických obtíží, koloskopie a rentgenového snímku. V ojedinělých případech (5-10%) postižení tlustého střeva se nepodaří s jistotou určit, o kterou z těchto dvou nemocí se vlastně jedná. Crohnova nemoc se může ve svých akutních počátcích jevit také jako zánět slepého střeva, ten se však snadno odliší.

Léčba Crohnovy choroby

Co obnáší léčba Crohnovy nemoci? Především je to její dlouhodobost, protože i období zlepšení stavu vyžadují udržovací dávky léků. Volba léčebné strategie závisí na lokalizaci procesu, rozsahu postižení a aktivitě nemoci.

Obecně se doporučuje šetřící režim s tělesnou aktivitou podle individuálně posouzeného celkového stavu. Neznamená to, že budete trvale upoutáni na lůžko, ale že se budete muset vyhnout sportovním a fyzicky náročnějším činnostem. Někdy si díky tomu nemoc vyžádá změnu zaměstnání.

Dále je to vhodná strava se zastoupením všech nutričních složek a energeticky přiměřená vzhledem k omezení fyzické aktivity. V těžších případech vzplanutí nemoci se podává chemicky definovaná potrava sondou přímo do tenkého střeva, aby nebylo zatěžováno mechanickým zpracováním. Krajní možností je parenterální výživa, kdy se trávicí trakt úplně obchází a pacient tak dostává všechny živiny, vitaminy a minerály do žilního řečiště.

U těch forem nemoci, které prostřednictvím zánětu zužují trávicí trubici, musíte být opatrní na hrubé nestravitelné zbytky potravy (např. dužinu z pomeranče, zrníčka, slupky). Je také dobré si vysledovat, které potraviny vám potíže zhoršují a těch se vyvarovat. Pozitivní vliv mohou mít naopak nenasycené mastné kyseliny obsažené v rybách.

Lékař obvykle předepisuje mesalazin (Asacol, Pentasa, Salofalk), což je kyselina 5-aminosalicylová, která má protizánětlivý účinek a zasahuje tak do imunitních procesů zodpovědných za vznik nemoci. Působí hlavně lokálně, proto lékař zvolí takovou formu léku, aby se účinná látka uvolňovala až v místě, kde je zánětlivý proces lokalizován. Mohou to být tedy i čípky a klyzmata, ale častější je podávání v tabletách. Mesalazin se užívá v nižších dávkách i při ústupu aktivity nemoci.

Někteří lékaři předepisují sulfasalazin (Salazopyrin, Sulfasalazin), ale tento lék patří spíše minulosti, neboť byl prokázán vyšší výskyt nežádoucích účinků.

Při těžším průběhu nemoci se podávají kortikoidy (např. prednison) v nárazové vyšší dávce, která se postupně snižuje. Vzhledem k širokému spektru vedlejších nežádoucích účinků nejsou vhodné k udržovací léčbě. Mohou se k nim přidávat imunosupresiva (azathioprin, ciclosporin,…), díky nimž se dávka kortikoidů snižuje. Jejich účinek se však projeví až po 6-8 týdnech léčby, což je třeba mít na mysli, abychom nepočítali s okamžitým léčebným efektem a zůstali trpěliví.

K udržovací léčbě vám lékař může předepsat také probiotika (Mutaflor, Santax S, Enterol). Jsou to živé mikroorganismy působící příznivě na lidské zdraví a v poslední době se ukázal i jejich pozitivní účinek v léčbě střevních zánětů.

Pokud nastanou komplikace (ucpání střeva, šíření zánětu prostřednictvím píštělí do jiných orgánů a další), nebo nepomáhá jiná léčba, je třeba podrobit se operaci. Chirurg odstraní postiženou část střeva, což někdy vyžaduje vyvedení konce zdravého střeva přes břišní stěnu se zavedením stomie, ale bohužel ani to nezaručuje vyléčení. Operaci během let nakonec podstoupí zhruba polovina pacientů.

Prognóza Crohnovy nemoci je tedy dosti nevyzpytatelná. Onemocnění se může během let zhoršovat, nebo zůstává stabilní s mírnou aktivitou. Někdy může dojít k úplnému uzdravení, jindy se nemoc objeví znovu. Důležité je respektovat léčebná opatření.

Budoucnost léčby a prevence Crohnovy choroby

Co se týče vývoje nových léčiv, budoucnost patří biologické léčbě. Jejím prvním slibným kandidátem se stala protilátka proti faktoru nekrotizujícímu tumor (anti-TNF-alfa) – Ramicade či Humira, která už pomohla řadě pacientů, u nichž jiné léky nezabíraly. Přesto zůstává 10-20% nemocných, kterým ani tato léčba nepřinesla zlepšení.

Když není možné dosáhnout kontroly nad léčbou takové nemoci, vzniká tendence zabývat se její prevencí a odstranit tak případné rizikové faktory. Pozornost se v poslední době vedle léčby soustředí tedy i na výzkum zevních faktorů jako je například kouření, které podle nejnovějších studií zhoršuje průběh nemoci a souvisí s její vyšší aktivitou.

Zkoumá se vliv konzervačních látek v potravinách, vliv insekticidů, pesticidů a průmyslových exhalací, časté užívání antibiotik, mikroklima. Výsledky těchto studií zatím nejsou jednoznačné.

 

Zdroj: www.vitalion.cz

Podkategorie

Nové a aktualizované články

  • 1
TOPlist