Oblíbené články

image

SPOLUPRÁCE Alternativní medicíny

PŘIDEJTE SE K NÁM ...

image

PORADNA

Rádi Vám pomůžeme najít vhodné řešení zdravotních potíží...

image

Nový seznam nemocí

Přehledný seznam všech běžných nemocí.
 
  • ZAPPER CENTRUM

    ZAPPER CENTRUM

    Produkty a služby alternativní medicíny

    Měření a diagnostika

    Široká nabídka přístrojů a doplňků stravy

    Frekvenční a plazmové generátory, měřicí a diagnostické přístroje

    Odborné poradenství a individuální přístup

     

     

    Přečtěte si více
  • Alternativní medicína CZ

    Alternativní medicína CZ

    AlternativníMedicína.cz je zpravodajský a poradenský server pro odborníky i širokou veřejnost zaměřený na zdraví. Společně s lékaři, terapeuty, poradci a léčiteli hledáme a předkládáme nejnovější poznatky z praxe, které přinášejí kvalitní řešení na zdravotní problémy, které vás trápí.

    Těšíme se na vaší cestu ke zdraví a je naším posláním vám pomáhat pomocí kvalitních informací.

     

     

    Přečtěte si více
  • Revoluce v léčení všech nemocí

    Revoluce v léčení všech nemocí

    "Revoluce v léčení všech nemocí" je nejznámější kniha paní Huldy Clarkové. V knize popisuje příčiny všech nemocí a předkládá řešení včetně kazuistik ze své praxe.        Mezi hlavní 2 příčiny považuje:

    Parazity, na které platí elektronická a herbální léčba a

    Nečistoty, u kterých je nejjednodušší léčba se jim vyhnout.

     

     

     

    Přečtěte si více
  • Produkty pro zdraví a pohodu

    Produkty pro zdraví a pohodu

    V dnešní době je na trhu spousta kvalitních produktů pro zdraví, ale je mezi nimi i mnoho takových, které vás směrem ke zdraví příliš neposunou a pouze se vydáte z peněz.

    Testujeme a představujeme kvalitní produkty pro trvalé a zářivé zdraví. Pokud máte nějaký tip, dejte vědět.

     

     

     

    Přečtěte si více
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • Výchozí
  • Název
  • Datum
  • Náhodně

Alternativní a celostní medicína

Rakovina slinivky břišní

Zkuste jiný pohled na rakovinu a její prevenci s pomocí našich specialistů...

Popis rakoviny slinivky břišní

Slinivce břišní se latinsky říká pankreas. V zažívacím traktu není úsekem, kudy by procházela potrava jako je žaludek nebo střevo, ale plní v něm funkci trávicí a endokrinní. Vylučuje totiž celou škálu enzymů, které rozkládají potravu ve střevě, neutralizuje kyselý žaludeční obsah a také produkuje významné hormony, např. inzulín zodpovědný za přísun glukózy do buněk a tím sníženou hladinu cukru v krvi.

Pankreas je tedy v našem těle jedním z nejdůležitějších orgánů regulujících metabolické a trávicí pochody. Jeho onemocnění jsou proto velmi vážná.

Histologicky existují dva druhy karcinomu pankreatu – duktální a mucinózní (mucin=hlen, tedy nádor s produkcí hlenu) podle toho z jakých buněk vycházejí. Vysoce zhoubný je především adenokarcinom duktální.

Incidence rakoviny slinivky břišní v posledních letech jednoznačně stoupá. V České republice jí onemocní cca 15-20 pacientů na 100 000 obyvatel. O něco častěji se vyskytuje u mužů a dvě třetiny nemocných je ve věku 65 let a více.

Tento neobvykle rychle rostoucí nádor se vyznačuje obzvláště špatnou prognózou nemocných, i přesto že se podrobí léčbě, která prodlužuje pacientovi život o několik možná desítek měsíců.

Rizikové faktory a prevence rakoviny slinivky břišní

Jako ostatní zhoubné (maligní) nádory vzniká i rakovina slinivky břišní poruchou některých regulačních genů, které mají na starosti kontrolovat buněčný cyklus, množení buněk i jejich zánik. Jakmile dojde k poškození některého z takovýchto genů, buňky se vymaní regulačním mechanismům - přehnaně se množí a nepodléhají buněčné smrti. Jsou také částečně pozměněné, takže vypadají jinak a neplní dostatečně svoji funkci.

Slinivka tak po určité době přestane fungovat jako celek – zažívací trakt postrádá enzymy, potřebné k trávení veškerých živin, i hormony, které jsou důležité nejen pro trávicí systém, ale pro celý organismus.

Poškození regulačních genů však nevznikne jen tak z ničeho nic. Dochází k němu působením některých škodlivých faktorů. Hlavním z nich je kouření, jehož zanechání je jedinou prevencí proti této rakovině.

Opakovaně se studovala souvislost s pitím černé kávy, alkoholu, s přítomností chronického zánětu pankreatu (pankreatitidou) a s déletrvající cukrovkou, ale bez spolehlivého průkazu těchto asociací.

Sekundární prevencí je včasný záchyt nádoru (nepodcenění některých příznaků, preventivní prohlídky), který by ještě neměl metastázy v jiných orgánech. Bohužel se na karcinom pankreatu přichází v drtivé většině příliš pozdě, protože příznaky nejsou v časných stádiích tolik vyjádřeny.

Příznaky a průběh rakoviny slinivky břišní

Počínající nádor slinivky břišní je většinou asymptomatický (=bez příznaků), v čemž spočívá také zhoubnost a zrádnost tohoto nádoru. O něco později se nádor může vyznačovat zažloutnutím sliznic a kůže (tzv. ikterem, čili žloutenkou, která nemá infekční původ), po němž se s odstupem asi tří měsíců dostavuje bolest břicha, stavy nevolnosti a další neurčité obtíže.

Tyto příznaky svědčí pro lokální šíření nádoru do okolí, ale nemusí být ještě založeny metastázy. Pacienti také výrazně hubnou v důsledku špatného vstřebávání živin a tím poklesu energetického příjmu.

Až 80% karcinomů je diagnostikováno již v pokročilém stádiu, kdy pacienti mají metastázy v jiných orgánech, především v játrech, plicích, v peritoneu a retroperitoneu (břišní stěna a dutina).Vzácné jsou metastázy do nadledvinek.

Při prorůstání nádoru do okolí mohou vznikat další obtížné závislé na dané lokalizaci. Například pokud se karcinom v retroperitoneální dutině (prostor vzadu před páteří) progresivně zvětšuje, vede ke vzniku viscerální bolesti, která je trvalá a velice špatně ovlivnitelná. Nebo může také působit tlak na nervové pleteně v okolí páteře, což se projevuje bolestí, jež ustoupí v úlevové poloze v předklonu nebo při schoulení se na břicho. Nádor zpravidla utlačuje i žlučové cesty, projevem je pak již výše zmíněná žloutenka.

Vyšetření rakoviny slinivky břišní

Za nejdůležitější se pokládá vyšetření ultrazvukem a CT. Nejenže lokalizují nádor, ale tyto zobrazovací techniky umožňují provést i tzv. perkutánní aspiraci (píchnutí velmi tenkou jehlou, které je pod kontrolou ultrazvuku nebo CT, aby se vědělo, kam se má přesně píchnout) k získání cytologického materiálu a jeho následné vyšetření.

Lékař vám dále může udělat vyšetření označované zkratkou ERCP (endoskopická retrográdní cholangiopankre­atografie – vyšetřují se tím pankreatické a žlučové cesty ústící do tenkého střeva). Jde o hadičku zavedenou do zažívacího traktu.

Hadička se využívá i v tzv. endoskopické ultrasonografii, což je ultrazvuk, který je udělaný zevnitř, nikoliv klasicky zvenčí přes břišní stěnu, čili podobně jako při ostatních endoskopických metodách je zavedena hadička dutinou ústní. Toto vyšetření je důležité pro určení stadia nemoci a také slouží k odběru vzorku. Rozliší benigní (tedy relativně dobrou – hodnou) a maligní (zhoubnou) povahu nádoru. Karcinom, o kterém mluvíme, patří samozřejmě mezi nádory zhoubné.

Další možností je vyšetření nádorových markerů. Jsou to látky, které se za normálních okolností v těle nevyskytují a jsou charakteristické pro konkrétní nádor. Bohužel však u karcinomu pankreatu nemohou sloužit jako preventivní screening, protože nejsou zas až tolik citlivé a specifické, tzn. že bychom je mohli najít například i u zánětů a jiných nemocí nebo stavů organismu a nemůžeme se na ně proto spolehnout (mezi velmi spolehlivé markery patří například PSA u karcinomu prostaty).

Teoreticky by se dal vyšetřit i produkt samotného poškozeného genu, který je vlastně podstatou nemoci. Jmenuje se K-ras a našli bychom ho v krevním séru nebo v cytologických vzorcích. Prakticky je však toto vyšetření technicky velmi náročné a zatím se běžně nepoužívá.

Léčba rakoviny slinivky břišní

Na prvním místě je především operace, pokud se nádor ještě operovat dá, což je ve velmi pokročilých stádiích již nemožné. Operace je také jediným léčebným přístupem, který poskytuje pacientovi šanci na vyléčení.

Některé operační výkony slouží už jen pro zlepšení kvality života člověka s touto rakovinou. Zavádí se různé drény a stenty, aby se zabránilo, případně odstranilo ucpání žlučových cest nebo střeva.

Stejně tak může zlepšit kvalitu života i ozáření nebo chemoterapie. Podává se gemcitabin (Gemzar) a jeho kombinace s oxaliplatinou. Účinné mohou být i kombinace dalších cytostatik například s fluorouracilem.

Nezbytnou součástí léčby je tišení bolesti, která je dominantním příznakem pacientů. Běžná analgetika nemají dostatečnou účinnost, proto se v různých formách podávají opiáty. V krajních případech je řešením zákrok, který by odstranil nervovou pleteň vedoucí do slinivky a tím zrušil bolest.

Pacientům je podávána také tzv. substituční terapie, což je hrazení enzymů a hormonů, které díky poruše funkce pankreatu chybějí. Terapie inzulínem závisí na stupni poruchy sacharidové tolerance.

 

Zdroj: www.vitalion.cz

Rakovina prostaty

Zkuste jiný pohled na rakovinu a její prevenci s pomocí našich specialistů...

Popis rakoviny prostaty

Karcinom prostaty tvoří asi 4% všech nádorových onemocnění. V České republice se jeho incidence pohybuje okolo 60 případů na 100 000 mužů. V mužské populaci tedy představuje tato rakovina 10% všech nádorů podobně jako v jiných zemích západní Evropy. Výskyt latentního onemocnění (tzn. skrytého onemocnění, které se ještě nijak neprojevilo a nepřivede proto pacienta k lékaři, nemůže být tudíž ani součástí epidemiologických studií) je však mnohem vyšší.

S touto rakovinou se lékaři setkávají stále častěji. V České republice stoupla incidence až o 70% oproti počátku devadesátých let. Nejvíce nemocných je ve věku mezi 70. – 80. rokem, přibývá ale i pacientů mladších, proto se uvažuje i o screeningu, který by mohl zachytit nádor třeba u šedesátiletého pacienta. Nevýhodou by byla docela zbytečná zátěž pro starší pacienty, kteří již mají další, třeba také nádorová, onemocnění vážnějšího charakteru a karcinom prostaty tak u nich ustupuje do pozadí.

Etiologie, rizikové faktory a prevence rakoviny prostaty

Riziko karcinomu prostaty stoupá s věkem. Mladší muži (pod 45 let) tvoří jen jen jeden případ na 100 000 mužů, ale muži ve věku nad 80 let představují již 735 případů na 100 000 mužů. Znamená to, že rakovina prostaty je pro starší muže naprosto běžná a pokud se dožijí 90ti let, budou nádor s největší pravděpodobností mít, ačkoliv se u nich nemusí nijak projevit a oni se o něm tedy ani nedozví.

Dalším rizikovým faktorem je rasa. Rakovina prostaty je skoro dvakrát častější u černochů a je zde také vyšší tendence k výskytu v mladším věku.

Roli hrají samozřejmě i genetické faktory. Přímé příbuzenství prvního stupně s nemocným karcinomem prostaty (tedy syn nemocného otce) znamená poněkud vyšší riziko než v běžné populaci.

Předpokládá se, že jídelníček s vysokým obsahem tuků a kadmium obsažené v cigaretovém kouři mohou mít vztah k etiologii (etiologie = původ onemocnění) této rakoviny. Nejdůležitější prevencí je tudíž zdravý životní styl –vhodná úprava masa, omezení živočišných tuků, dostatek ovoce, zeleniny a tím i vitaminů, které mají antioxidační efekt (vit. C, E) a nekuřáctví.

Součástí zdravého života by měl být také každodenní pohyb a omezení nadměrné konzumace alkoholu.

Touto komplexní prevencí předcházíte nejen rakovině prostaty, ale i dalším mnohem závažnějším rakovinám a jiným onemocněním. Například když přestanete kouřit a jíst tučná jídla, velmi brzy si tím až mnohonásobně snížíte riziko kardiovaskulárního nemocnění (např. infarkt myokardu).

Nadbytek alkoholu je škodlivý pro vaše játra (cirhóza jater) a zároveň významně přispívá ke vzniku některých nádorů (především v oblasti krku, úst a jazyka). Vhodným složením potravy ovlivňujete výskyt nádorů trávicího traktu, nekuřáctvím snižujete výskyt karcinomu plic, ačkoliv tam se tento příznivý efekt projeví až o několik let po tom, co přestanete kouřit. Je třeba si uvědomit, že v cigaretách je obsaženo několik desítek i set kancerogenních látek, které mohou způsobit vznik nádorového bujení a také ničí výstelku stěny cév, kde vzniká na tomto podkladě ateroskleróza se všemi možnými důsledky (infarkt myokardu, angina pectoris, mrtvice, ischemická choroba dolních končetin a další).

Mezi nejednoznačné rizikové faktory patří sexuálně přenosná infekční onemocnění a s tím související míra sexuální aktivity. Ačkoliv testosteron – mužský pohlavní hormon – nemá přímý vztah ke vzniku nádoru, může se podílet na rozvoji klinické manifestace. Bylo zjištěno, že incidence karcinomu prostaty je mnohem nižší u eunuchů – ti postrádají testosteron.

Diskutovanou povinnou prevencí je již výše zmíněný screening. Mohl by se týkat zatím jen rizikových skupin, které však nejsou ještě jednoznačně definované. Vyšetřoval by se jeden krevní marker – prostatický specifický antigen (PSA) – který je charakteristický právě pro karcinom prostaty (vylučuje se do krve díky nádorovým buňkám prostaty), v séru zdravých jedinců nebo jinak nemocných než s karcinomem prostaty ho nenajdeme. Uvidíme, zda se toho v budoucnu dočkáme.

Kromě toho je doporučováno vyšetření per rectum jednou ročně u mužů nad čtyřicet let.

Příznaky a průběh rakoviny prostaty

Časná stádia karcinomu prostaty jsou většinou asymptomatická (tzn. bez příznaků) a mohou být zachycena v některých případech během operace močové trubice z jiných důvodů.

U lokálně pokročilých nádorů (to jsou takové, které už se šíří do okolí – do močového měchýře, do močové trubice, ale ještě nemetastazovaly do vzdálených orgánů) jsou hlavními příznaky pacientů různé potíže při močení. Pacienti chodí na záchod v kratších intervalech a také častěji v noci nebo mohou naopak moč zadržovat a vymočení je pro ně náročné.

Celkem vzácné je objevení krve v moči a onemocnění ledvin (ledvinná nedostatečnost, resp. selhávání ledvin).

Známkou velmi pokročilých nádorů pak bývá nejčastěji bolest z kostního metastatického procesu, hlavně zad, kyčlí a končetin. Metastáza v kostech může někdy utlačovat míchu a působit potíže s hybností.

Celkovými příznaky jako u jiných nádorových onemocnění je nechutenství, hubnutí, únava a celková slabost.

Nádory prostaty se mohou mezi sebou histologicky lišit, některé rostou velmi pomalu a nemetastazují, takže mohou mít vcelku dobrou prognózu, ačkoliv způsobují třeba lokální potíže s močením.

Nádory, které rostou rychle a metastazují, jsou naopak nepříznivé. Metastázy se nacházejí nejčastěji v kostech, dále v plicích, játrech, méně v nadledvinách a ledvinách.

Vyšetření rakoviny prostaty

Lékař vás prohlédne celkově, zjistí, jestli jste zhubli, co vás trápí a zda nemáte zvětšené mízní uzliny, do kterých se nádor šíří a jak máte zvětšenou prostatu. Toho lze docílit nejlépe vyšetřením per rectum, které je trochu nepříjemné, ale jsou i mnohem nepříjemnější vyšetření. Pozitivita tohoto vyšetření však nemusí znamenat ještě nutně nádor, takže se nelekejte.

Také vám prohmatá břicho, kdyby byl zvětšen některý orgán, může se jednat o metastázu. Pošle vás na krevní testy, které zjistí jaterní a ledvinné funkce, mohou pomoci odhalit kostní postižení a především určí hladinu PSA – prostatického antigenu. Ten se může vyskytovat i u benigních nádorů prostaty (hyperplazie prostaty – pouhé zvětšení prostaty, ještě to není karcinom, ale může se z něj za určitých okolností později stát) a některých zánětlivých onemocnění prostaty. Hodnoty nad 10 mikrogramů na litr znamenají obvykle již přítomnost karcinomu.

Dalšími vyšetřeními jsou zobrazovací metody jako RTG plic, ultrazvuk ledvin, scintigrafie kostí (na oddělení nukleární medicíny), CT, MRI (magnetická rezonance) břicha a malé pánve, v některých případech i ultrazvuk přes dolní část tlustého střeva (rektum), která naléhá na stěnu prostaty nebo cystoskopie – zavedení hadičky do močového měchýře.

Z invazivnějších vyšetření se může udělat punkce (aspirace) tenkou jehlou (pro cytologické vyšetření nádorových buněk) nebo punkční biopsie zase přes tlusté střevo nebo přes pánevní dno. Ta se pak pošle na histologické vyšetření.

Léčba rakoviny prostaty

Způsob léčby závisí na povaze nádoru, věku nemocného, jeho celkovém stavu a přidružených jiných vážnějších onemocnění zvláště ve vyšším věku.

Nemocné, u nichž se na karcinom přišlo náhodou během jiné operace v této oblasti a je tedy teprve v počátečním stádiu, pouze sledujeme. Lokálně pokročilá stádia (nádor už se rozšířil do uzlin a do močové trubice) jsou vhodná k operaci.

Nejzávažnější komplikací může být inkontinence – nemožnost zadržení moče v močovém měchýři spojená s pomočováním - a impotence. Dnes už však existují dokonalejší operační techniky, takže k těmto komplikacím tak často nedochází.

Další léčebnou možností je ozařování (radioterapie) oblasti prostaty nebo celé malé pánve a v místech případného metastatického postižení (především kostí). Na některých pracovištích se dělá i brachyradio­terapie (ozařování „zevnitř“ , kdy se pomocí speciálních instrumentů zavede zářič do blízkosti prostaty, paprsky tedy nejdou přes kůži, nemají tolik vedlejších účinků a jejich léčebný efekt je vyšší). Výsledky ozařování nádoru jsou srovnatelné s chirurgickou léčbou.

Výjimečností nádoru prostaty je, že se v jeho léčbě dá použít i hormonální terapie (podobně jako u nádoru prsu u žen). Dříve se užívaly estrogeny (ženské pohlavní hormony, které mají na karcinom prostaty tlumivý efekt, protože inhibují uvolňování jednoho hormonu hypofýzy – luteinizačního hormonu – a díky jeho nedostatku klesá tvorba testosteronu a snižuje se růst buněk prostaty), ale po tom, co se ukázaly jejich vedlejší nežádoucí účinky, zejména tromboembolické a kardiovaskulární komplikace, se používat prakticky přestaly.

Jinou, v dnešní době preferovanou, možností hormonálního zásahu je operace varlat – jejich vyjmutí (orchiektomie). Tato operace je velmi jednoduchým chirurgickým výkonem. Přestane se tvořit testosteron (produkují ho totiž buňky pohlavních mužských žláz – varlat), který ovlivňuje růst nádoru.

Analogií je podávání gonadoliberinů, resp. jejich náhražek (goserelin, leuprolid a další), které mají právě i opačný účinek, než přirozené hormony. Dochází tedy také k inhibici produkce testosteronu v podstatě jako při podávání estrogenů s tím rozdílem, že tady to máme bez vedlejších účinků.

Z psychologického hlediska je tato léčba lépe akceptována než chirurgická kastrace, ale je také významně dražší. Na počátku léčby může dojít k přechodnému zhoršení, což se může projevit například intenzivnějšími bolestmi kostních metastáz. Prevencí proti tomuto fenoménu je současné podání antiandrogenu (látka, která má účinek opačný než testosteron) zpravidla již týden před plánovaným zahájením léčby. K výraznému snížení hladin testosteronu (stejných jako kdyby byla provedena operační kastrace) dojde po třech týdnech léčby.

Jindy se antiandrogeny podávají současně celou dobu s gonadoliberi­novými analogy, hovoříme pak o kombinované léčbě. Jde o to, že testosteron se zčásti tvoří i v nadledvinách, proto i po zastavení jeho tvorby ve varleti mohou jeho, sice už nižší, hladiny způsobovat nadále růst nádoru prostaty.

Pokročilá stádia nádoru, pokud na něj nezabrala hormonální léčba, je možné léčit chemoterapií. Vždy je to ale až druhořadý postup po té, co jsme vyzkoušeli léčbu hormonální. Podává se mitoxantron, docetaxel a vinorelbin. Estramustin je zvláštní druh léku, jehož efekty zatím nejsou prokazatelné.

 

Zdroj: www.vitalion.cz 

Rakovina vaječníku

Zkuste jiný pohled na rakovinu a její prevenci s pomocí našich specialistů...

Popis rakoviny vaječníku

Rakovina vaječníku představuje velice nebezpečnou nemoc postihující ženské reprodukční orgány.

Vaječník (ovarium) je párový ženský pohlavní orgán vyskytující se v oblasti malé pánve. Oba vaječníky jsou lokalizovány po stranách dělohy (uterus), se kterou jsou spojeny vejcovody (tubae uterinae). Vaječníky ženy v reprodukčním období jsou velké zhruba jako švestka, po menopauze se jejich velikost zmenšuje.

Ovaria plní dvě základní funkce. Produkují pohlavní hormony (estrogeny a gestageny), které regulují menstruační cyklus a komplexně působí na celý ženský organismus. A také ještě slouží jako skladiště ženských pohlavních buněk, vajíček.

Každé vajíčko je uloženo v jakémsi pouzdru, folikulu. Během každého menstruační cyklu roste a uzrává několik folikulů najednou, až jeden z nich zhruba v půlce cyklu praskne (stádium tzv. ovulace) a vypustí vajíčko do vejcovodu. Pokud dojde ke kontaktu vajíčka a spermie, může dojít k oplodnění (fertilizaci) a v děloze se vyvíjí plod.

Rakovina je nemoc, která napadá buňky v různých tkáních lidského těla. Zdravé buňky se neustále regulovaně dělí a udržují si stabilní stav dle potřeb organismu. Kdežto nádorové buňky podléhají neregulovanému a nekontrolovatelnému dělení a tvoří neorganizované shluky, nádory (karcinomy, tumory).

Existují dva druhy nádorů, benigní a maligní.
Benigní nádory (nezhoubné) rostou pomalu v místě jejich vzniku a nemají sklony tendence pronikat a napadat ostatní zdravé tkáně. Na vaječnících vznikají nezhoubné nádory celkem často, označují se jako tzv. cystomy. Jsou v průměru 20-30 cm velké, vyplněné tekutinou nebo hlenem a obalené tenkou slupkou.

Svou nezanedbatelnou velikostí však mohou utlačovat okolní tkáně (střevní kličky, cévy, močové cesty atd.). Léčba benigního nádoru se většinou řeší operativní cestou, kdy se nádorové buňky odstraní a nemoc tak končí. Nezhoubné nádory nepředstavují rakovinu v pravém slova smyslu, protože neohrožují ostatní zdravé tkáně.

Maligní nádory napadají a prorůstají do zdravých tkání, kde tvoří druhotná ložiska, tzv. metastázy. Metastázy mohou expandovat dále do ostatních orgánů krevní nebo mízní cestou. V případě rakoviny vaječníků je charakteristické odlupování částeček nádoru a jejich přichycení na další orgány, například na střevo, dělohu, vejcovody, pobřišnici atd.

Karcinom ovaria se jen zřídkakdy šíří krevní cestou. Ke svému rozšíření využívá zejména mízní cévy, kterými se dostává až do mízních uzlin dutiny břišní, kde metastázuje.

Rakovina se vyskytuje v různých formách s nevyzpytatelnými příznaky a projevy, léčbou a šancí na uzdravení. V případě rakoviny vaječníků se nejčastěji jedná o epiteliální karcinom, který se tvoří z buněk ležících na povrchu ovarií.

Rizikové faktory rakoviny vaječníku

Zvýšené riziko onemocnění rakovinou vaječníku nám může prozradit rodinná anamnéza. Pokud některou vaší blízkou příbuznou postihl karcinom vaječníku, máte i vy zvýšené riziko onemocnění.

osobní anamnéza nám může leccos napovědět. Pokud jste prodělala např. rakovinu prsu, jste náchylnější i k rakovinnému bujení na vaječnících.

Významným rizikovým faktorem je věk. Lze konstatovat, že s přibývajícím věkem roste i riziko onemocnění rakovinou vaječníků. Kritické období nastává zejména po menopauze, což dokazuje i polovina postižených pacientek, které jsou starší šedesáti tří let.

Ve vyšším ohrožení se mohou vyskytovat i ženy, které začaly menstruovat před dvanáctým rokem života nebo ženy procházející menopauzou již v padesáti letech.

Velké riziko s sebou přináší i léky na neplodnost (klomifencitráty). Riziko je ještě vyšší v případě, že se ženě nepodařilo i přesto otěhotnět.

V neposlední řadě rizikové faktory reprezentuje kouření tabákových výrobků a konzumace nadměrného množství alkoholu. Tyto faktory jsou zodpovědné zejména za vznik nádorů mucinózního typu.

Prevence rakoviny vaječníku

V případě karcinomu vaječníku neexistuje žádná účinná prevence, která nám zajistí stoprocentní ochranu. Je tu ale několik možností, které mohou snížit riziko jejího vzniku.

Je dokázáno, že užívání hormonální perorální antikoncepce po dobu minimálně tří let snižuje riziko rakoviny vaječníků o 30-50%.

Ženy, které zvolily jako ochranu před početím podvázání vaječníků, riziko rakovinného bujení snížily až o 67%.

Obecně můžeme konstatovat, že částečnou ochranu zaručuje těhotenství a dostatečně dlouhé kojení (minimálně po dobu jednoho roku).

Studie prokázaly, že ochranné účinky má i strava bohatá na zeleninu.

Příznaky a projevy rakoviny vaječníku

Rakovina vaječníků se dlouho nikterak neprojevuje a nenese s sebou žádné specifické příznaky. Nemusí být objevena ani při běžné gynekologické prohlídce .Právě proto je jen málokdy nádor nalezen včas v počátečním stádiu.

V pokročilém stádiu žena může cítit pobolívání břicha, nadýmání a pálení žáhy.

Nádor mezi tím neustále roste a odštěpuje drobné částečky, které napadají další tkáně (střevní kličky, pobřišnici, povrch jater atd.) a zakládají druhotná ložiska. Tato ložiska produkují tekutinu, která se kumuluje v břišní dutině a tvoří tzv. ascites. Nádorové buňky mohou projít dokonce i bránicí až do pohrudniční dutiny, kde mohou též produkovat tekutinu, tzv. pleurální výpotek.

Pokročilejší stádium je charakteristické zvětšením objemu břicha, bolestí břišní stěny, častým močením (způsobené tlakem, který působí na močový měchýř), zácpou (způsobenou tlakem na konečník), nechutenstvím, zvracením a v některých případech i dýchacími potížemi.

Léčba rakoviny vaječníku

Je třeba, aby se pacientka svěřila do rukou odborníků ve specializovaných zdravotnických zařízeních, nejlépe v tzv. onkogynekologic­kých centrech.

Rakovina vaječníků je léčena kombinací dvou metod, operací a následnou chemoterapií.

Cílem operace je jednak odstranění maximálního možného množství nádorových buněk (tzv. debulking), jednak stanovení přesného rozsahu onemocnění (tzv.staging). Řez je veden od stydké spony až k pupku (v některých případech i nad pupek) pro přehlednější orientaci v celé dutině břišní.

Standardně se odstraňují oba vaječníky a vejcovody (adnexectomie), děloha (hysterectomie), slepé střevo (appendectomie), předstěra břišní (omentectomie) a odběr vzorků mízních uzlin (lymfadenectomie). Ve vážných případech je třeba odstranit i slezinu nebo část střeva.

Někdy se může stát, že je nádor v úzkém vztahu k životně důležitým orgánům a je nemožné jej odstranit bez poškození orgánu (nádor je tzv. inoperabilní). A tak se operatér snaží odstranit alespoň co nejvíce nádorové tkáně.

Chemoterapie představuje boj proti rakovinnému bujení pomocí cytostatik (látky, které mají schopnost likvidovat rychle se dělící nádorové buňky). Cytostatika jsou do organismu dodávána buď v injekční nebo tabletové formě.

Ovariální karcinom je na chemoterapii velice citlivý. Chemoterapie působí systémově. To znamená, že ničí i sekundární ložiska, která ještě nebyla ani objevena. V současné době se při chemoterapii používají cytostatika obsahující sloučeniny platiny (karboplatina,cis­platina) v kombinaci s dalšími cytostatiky (paklitaxel, adriamycin, atd.). Cytostatika jsou podávána v jednodenních i vícedenních režimech. Léčba se opakuje ve čtyřtýdenních intervalech (v tzv. sériích).

Jak si mohu pomoci sama

Při léčbě ovariálního karcinomu je nezbytně důležité, aby pacientka hodně odpočívala, zvláště při náročné chemoterapii, která krade velké množství energie.

Moc o svém onemocnění nepřemýšlejte nebo by vás po chvíli úplně pohltilo. Snažte se zaměřit na běžné činnosti všedního dne. Věnujte se svým koníčkům, rodině a přátelům.

Dodržujte zdravou životosprávu, připravujte si pestrou stravu bohatou na zeleninu a ovoce, snažte se věnovat v rámci možností i nějaké fyzické aktivitě a vyhněte se každopádně jakýmkoli stresovým a psychicky náročným situacím.

Komplikace rakoviny vaječníku

Komplikace nemoci nastávají při samotné protinádorové léčbě, protože ta způsobuje mnohé vedlejší účinky.

Po operaci může dojít k zanícení dutiny břišní (to se však v dnešní době stává zřídkakdy). Častěji dochází k povrchovému zanícení rány, které se však vyléčí pravidelným čištěním a ošetřováním.

Je nutné zmínit, zejména mladším pacientkám, že odstraněním pohlavních orgánů mizí i jejich šance mít vlastní děti. Navíc musí počítat s tím, že po odstranění vaječníků dochází k markantnímu poklesu pohlavních hormonů (estrogenů), což způsobuje nástup menopauzy (projevující se např. návaly horka, pocením) a dřívější nástup řídnutí kostí a onemocnění srdce a cév. Při tzv. substituční (náhradní) hormonální léčbě jsou pacientce tyto hormony dodávány a tak se příznaky spojené s menopauzou zmírní.

Chemoterapie je faktorem, který způsobuje těžké komplikace. Cytostatika totiž neumí moc dobře rozlišovat mezi rapidně se množící nádorovou buňkou a rychle se dělící buňkou zdravé tkáně. Mezi zdravé buňky, které procházejí rychlým dělením, můžeme řadit buňky vlasových folikulů, výstelky trávicí trubice a zejména buňky kostní dřeně, které produkují červené a bílé krvinky nezbytné pro organismus.

Tudíž nejzávažnější problémy způsobují cytostatika tím, že ničí i zdravé buňky lidského organismu. Tento proces se projevuje chronickou únavou, nevolností a zvracením, větší náchylností k infekcím, vypadáváním vlasů atd.

 

Zdroj: www.vitalion.cz

Rakovina jater

Zkuste jiný pohled na rakovinu a její prevenci s pomocí našich specialistů...

Popis rakoviny jater

Játra jsou největší žlázou lidského těla, která jsou uložena v pravém bráničním oblouku. Hmotnost jater se pohybuje v rozmezí 1400-1800 gramů.

Existuje celá řada typů nádorů, které postihují játra. Tyto nádory jsou chápány jako rakovina jater. Správně by však měl býti termín rakovina chápán a vykládán jako maligní nádory z epitelových bu­něk.

Často se ve spojitosti s rakovinou jater hovoří o zhoubných nádorech žlučových cest a žlučníku. Je to proto, že část žlučových cest vzniká a je uložena právě v játrech ( intrahepatální část žlučových cest). Samotná žluč je tvořena hepatocyty ( buňkami jater). Žlučník na játra naléhá a právě karcinomy žlučníku mohou do jater vrůstat. Játra, žlučové cesty a žlučník spolu jak anatomicky, tak fyziologicky úzce souvisí.

Nejzávažnějším maligním nádorem jater je tzv. hepatocelulární karcinom ( karcinom, který vychází z hepatocytů) .V celosvětovém měřítku je to poměrně často se vyskytující nádor. Odhadem přibude 1 milión případů ročně. Incidence nádoru má geografické ovlivnění. Nejvyšší výskyt hepatocelulárního karcinomu je v Číně, jihovýchodní Asii a střední Africe. O dalších nádorech, které jsou však daleko méně významné, bude pojednáno dále.

Rizikové faktory rakoviny jater

U hepatocelulárního karcinomu je známo několik zásadních rizikových faktorů. Především se jedná o infekce virem hepatitidy typu B a C.

70 % všech hepatocelulárních karcinomů vzniká na podkladě jaterní cirhózy.

Z vlivů prostředí je významné působení aflatoxinu B, což je produkt plísně Aspergilus flavus.

Člověk se může dále vystavit riziku vzniku tohoto karcinomu, pokud je v kontaktu s celou řadou chemických látek, např. nitráty, pesticidy, insekticidy, androgeny a estrogeny.

Existují i metabolické choroby, u kterých je vyšší riziko vzniku nádoru: hemochromatóza, hereditární tyrosinemie, Wilsonova choroba ( hepatolentikulární degenerace), deficit alfa-1-antitrypsinu a porfyrie.

Prevence rakoviny jater

Jednoznačně očkování proti žloutence, hygiena. Vyhýbat se alkoholu ve velkých dávkách.

Příznaky a projevy rakoviny jater

Projevy a příznaky nemoci ( klinické projevy) jsou velmi nespecifické( zaměnitelné s jinými nemocemi). Nalézáme bolest břicha, zejména na pravé straně. Obvykle je přítomna vysoká schvácenost pacienta, únavnost, časté teploty, zimnice, nechuť k jídlu a s tím související úbytek hmotnosti. U karcinomu se může, ale nemusí vyskytnout žloutenka ( ikterus).

Dále lze nahmatat rezistenci v dutině břišní u 33% nemocných, méně je pak nalezena zvětšená slezina ( splenomegalie), ascites ( výpotek v dutině břišní).

Příznaky uzavírá pokles svalové hmoty a nález prokreslených cév v kůži, které prominují jako pavoučkovité névy.

Nádory jater

Při problematice rakoviny jater je vhodné se zmínit o jednom zástupci ze skupiny benigních epitelových nádorů, a tím je hepatocelulární adenom čili adenom z jaterních buněk.

Charakteristické pro něj je, že se vyskytuje především u žen v souvislosti s užíváním hormonální antikoncepce.

U mužů se tento nádor vyskytuje také, ale často v souvislosti s užíváním anabolických steroidů.

Vyskytnout se může i v jiných situacích, ale podstatně vzácněji – vrozené metabolické vady apod. Tento nádor není vázán na cirhózu jater. Nádor má ostře ohraničený kulovitý tvar a je hnědožluté barvy. Maligní transformace tohoto nádoru je vzácná. Léčba spočívá v chirurgickém odstranění.

Hepatocelulární karcinom ( HCC, hepatom) je nejčastější a nejdůležitější maligní nádor jater. Jak už bylo řečeno, vzniká v souvislosti s jaterní cirhózou, s infekcemi viry hepatitidy typu B a C, s aflatoxinem B. Jeho vznik dále způsobují dva důležité spolufaktory : kouření a alkohol.

Na pohled může hepatom mít několik variant. Může vytvářet mnoho kulovitých ložisek v obou velkých lalocích jater, a pak hovoříme o multinodulárním HCC. Další variantou je velký objemný uzel, který má další, satelitní ložiska ( masivní HCC). Difúzní HCC je karcinom, který vytváří malinká ložiska, která nahrazují téměř celou jaterní tkáň.

Nádor má schopnost vrůstat do jaterních žil a způsobovat trombózy.

Dále vytváří metastázy v uzlinách a plicích, jinde se vyskytují zřídka. Typické příznaky pro tento nádor jsou : bolest v pravém podžebří, hubnutí, horečka. U masivních nádorů zachytíme v krvi vzestup tumor markeru alfa-fetoproteinu, který sice není pro HCC specifický, ale při diagnostice a hlavně při sledování průběhu nemoci má velký význam. Problém spočívá v tom, že všechny tyto příznaky jsou poměrně nespecifické ( takto se může projevovat celá řada nemocí, z nichž většina má banální charakter). Navíc se tyto příznaky projevují až pozdě, tedy při rozsáhlém nádoru. Naděje na vyléčení je celkově špatná.

Fibrolamelární hepatocelulární karcinom je zvláštní podtyp hepatocelulárního karcinomu. Odlišuje se proto, že má odlišné biologické vlastnosti. Prvním rozdílem je fakt, že se vyskytuje především u dětí a dospívajících. Nádor roste pomalu, a až velmi pozdě metastazuje do uzlin a plic, proto je chirurgická léčba velmi často úspěšná.

Hepatoblastom je další maligní nádor jater. Je typický tím, že se vyskytuje u dětí a často i při narození dítěte. Hepatoblastom je nejčastější nádor jater v dětském věku. Rychle roste, šíří se do plic a dále do organismu. V krvi najdeme alfa-fetoprotein. V nádoru můžeme najít chrupavku, příčně pruhovaný sval, kost apod.

V játrech můžeme najít celou řadu dalších nádorů. Z neepitelových nádorů to je např. kavernózní hemangiom, což ovšem není nádor maligní, ale benigní. Je uložen často pod vazivovým obalem jater. Většinou nemá žádné příznaky ( je tedy klinicky němý). Ve vzácných případech může být zdrojem masivního krvácení do dutiny břišní.

Z maligních neepitelových nádorů jsou to epiteloidní hemangioendoteliom a hemangiosarkom.

Léčba rakoviny jater

Léčba zahrnuje především chirurgický výkon. Jen tato léčba je schopna dosáhnout dlouhodobého léčebného výsledku. Ovšem pouze malá část nádorů je možno chirurgicky odstranit.

U některých nemocných je možno zvažovat možnost transplantace jater. U nádorů, které nelze vyndat, lze pomoci ozářením ( radioterapie). Ozáření jater se provádí tak, aby maximální dávka byla 30 Gy, jinak hrozí vznik zánětu jater z ozáření.)

Jako paliativní zákroky ( paliativní péče zahrnuje prodloužení nebo zkvalitnění života pacienta, který umírá v důsledku nevyléčitelné nemoci) se používá ucpání ( embolizace) jaterních cév, což může způsobit částečné odumření nádoru. Lepší efekt je u kombinace embolizace cév a chemoterapie.

Další léčba spočívá v aplikaci 95% etanolu přímo do nádoru. Tato léčba se používá pouze tehdy, je-li přítomno menší množství ložisek nádoru, a jsou-li menší než 5cm.

Prognóza onemocnění je závislá na velikosti nádoru a dalších faktorech. Příznivými faktory jsou možnost odstranění nádoru, nepřítomnost cirhózy a ženské pohlaví.

Jak si mohu pomoci sám

Svépomoc není možná, jen klid a pobyt na lůžku.

Komplikace rakoviny jater

Hlavní komplikací nádorů jsou metastázy v plicích a uzlinách, které výrazně snižují šanci na přežití.

 

Zdroj: www.vitalion.cz

Podkategorie

Nové a aktualizované články

  • 1
TOPlist